Golfský proud: Tak co? Kolabuje? Nekolabuje?

Čas od času se objeví informace, že Golfský proud slábne nebo dokonce že se blíží jeho kolaps. Máme se bát? Nemáme se bát? A co nám hrozí? Nejprve ale pár slov o tom, proč tu vlastně Golfský proud je.

Princip je jednoduchý. Od Mexického zálivu podél východního pobřeží severní Ameriky až ke Grónsku a Islandu proudí teplá voda. Ta ohřívá nejen celou severoatlantickou oblast, ale i Evropu, ve které převažuje západní proudění vzduchu, právě ze severního Atlantiku. Ta teplá voda v Golfském proudu se nejen postupně ochlazuje, ale také vypařuje a tím roste její slanost. Ochlazování i zvyšování slanosti vody mají za následek zvyšování její hustoty. Ta voda pak v oblasti Grónského a Norského moře dosahuje teploty kolem 3-5°C, má tedy nejvyšší hustotu, zanořuje do větších hloubek a následně se v několikakilometrové hloubce vrací zpátky na jih jako hlubinný protiproud – NADW (North Atlantic Deep Water). Tento proces zanořování povrchové vody je jedním z „motorů“, pohánějících celý tento oceánický cirkulační systém. Jeho atlantické části se říká AMOC (Atlantic Meridional Overturning Circulation).

Zdroj

V budoucnosti se ale v souvislosti s dalším oteplováním mohou stát dvě věci:

• Voda v Golfském proudu bude stále teplejší a nebude se v oblasti Grónského a Norského moře ochlazovat až na 3-5°C, bude mít vyšší teplotu.
• Pokud začne mohutněji odtávat Grónský ledovec, bude do oblasti Golfského proudu přitékat větší množství sladké vody.

Oba tyto vlivy by měly stejný efekt – snižování hustoty vody v Golfském proudu. Voda by tedy měla i nižší hustotu a nezanořovala by se tak ochotně do větších hloubek. To by zpomalilo nebo třeba i zcela vyřadilo jeden z „motorů“ atlantické oceánické cirkulace.

AMOC vykazuje poměrně velkou časovou variabilitu, jak ukazuje další graf:

Zdroj (SPNA zde znamená SubPolar North Atlantic, ostatní označení jsou snad jasná).

Je zřejmé, že intenzita AMOC kolísá až o desítky procent během poměrně krátké doby, kromě toho vykazuje i kvaziperiodické změny v měřítcích několika let. Takže informace typu, že „Golfský proud za poslední měsíce zeslábl“ nevypovídá o budoucím vývoji vůbec nic. Celkový opravdu dlouhodobý trend je ale mírně klesající, do roku 2100 lze očekávat další systematické snížení intenzity AMOC, podle některých odhadů o cca 30-50%. Úplný kolaps AMOC do roku 2100 je ale velmi nepravděpodobný.

Co by ale úplný kolaps AMOC pro nás znamenal?

Především snížení toku tepla do oblasti severního Atlantiku. Teploty vzduchu ve velké části Evropy jsou, díky relativně teplé vodě severního Atlantiku a převládajícímu západnímu proudění, o několik °C teplejší, než by odpovídalo jejich zeměpisné šířce. Kolaps AMOC by toto oteplování Evropy ukončil. Co by to znamenalo pro Evropu je vidět z následujícího obrázku:

zdroj

Úplný kolaps tohoto systému je ale poměrně nepravděpodobný, alespoň v nejbližších desetiletích. Jsou tu totiž i další „motory“, které celý systém pohánějí. Rovníkové pasáty ženou teplou vodu směrem k jižní a střední Americe a do oblasti Karibiku. Tam pak nastupuje převládající západní proudění, které tuto teplou vodu žene směrem k Evropě. Je to podobné jako i v jiných oceánech na obou polokoulích: podle východního pobřeží kontinentů proudí teplá voda od rovníku do vyšších šířek, podél západního pobřeží pak chladná voda směrem k rovníku. AMOC by tedy pravděpodobně nezanikl, jen zeslábl, ale v severním Atlantiku by mohl změnit svou trajektorii na jižnější, směrem ke Španělsku a ne k Islandu a Skandinávii, jako dosud.

Možná to celé vypadá pro nás příznivě. V celém světě se otepluje, i u nás, kolaps nebo výrazné zeslabení AMOC by znamenal naopak ochlazení o cca 3°C, v severozápadní Evropě ale i podstatně více. Zdálo by se tedy, že (na rozdíl od jiných částí světa) bychom nakonec u nás ve střední Evropě mohli být +/- „na svých“. Jenže největší problém by nebyl v teplotách. Tohle všechno by totiž podstatně ovlivnilo cirkulaci vzduchu v celé severoatlantické oblasti i v Evropě a zdá se, že i v jiných oblastech hlavně severní polokoule. Ale možná největší problém pro nás by byl v tom, že relativně teplá voda v severním Atlantiku má dnes za následek poměrně velký výpar a vzduch s vyšším obsahem vodní páry je v převládajícím západním proudění přenášen nad Evropu, kde voda většinou vyprší. S poklesem teploty vody v severním Atlantiku by ale zeslábl i výpar, chladnější vzduch, mířící ze severního Atlantiku nad Evropu by obsahoval méně vodní páry a to by mohlo i u nás znamenat znatelný pokles srážkové činnosti. Odhaduje se, že možná až o 30-40%. A změny atmosférické cirkulace nad severním Atlantikem a Evropou by mohly vést i k velkým změnám v sezonním rozložení srážek, což by mohlo pro ČR znamenat naprosto zásadní problém…