Dobrý den. Otázka zní, jaký skutečný dopad má stoupající nebo klesající množství oxidu uhličitého v atmosféře na vývoj klimatu. Přeměna Sahary z krajiny plné vody a života na vyprahlou poušť také proběhla během jedné nebo dvou lidských generací a těžko to můžeme připisovat staroegyptskému průmyslu.

V 17. století před Kristem ve Středozemním moři explodovala sopka na Théře (dnešní Santorini). Síla výbuchu se v současnosti odhaduje na jeden milion hirošimských atomových bomb. Nepochybně se při tom uvolnilo velké množství oxidu uhličitého, jenže jeho vliv na vývoj klimatu byl zcela minimální. Podstatné bylo obrovské množství vodní páry a pevných částic vyvržených do atmosféry, které změnily klima na stovky let. Vývoj všech lidských civilizací na planetě se buď přerušil nebo byl poznamenán sérií hlubokých krizí. V Evropě se růst stromů zastavil asi na šest let, takže se dá předpokládat, že mrzlo i v létě. Byla to katastrofa, jejíž dopady si vůbec nedokážeme představit. Podobných krizí bylo více a jedna z nich patrně vedla k takzvanému stěhování národů. Dodnes nevíme, jaké sopky (či co) to způsobily.

Oxid uhličitý se také může ve velkých objemech uvolňovat ze zemské kůry, a to prakticky kdekoli – nejen ve vulkanických oblastech. Perioda může trvat dny, měsíce i desítky let. Je to jev nedostatečně prozkoumaný, protože jestliže třeba nyní někde uprostřed oceánu probíhá pomalý padesátiletý výron oxidu uhličitého v ročním objemu desetinásobku průmyslové produkce celé Evropy, tak možná „odborníci“ napíšou něco o zvýšené kyselosti mořské vody, ale připíšou to člověku a vymyslí krásný graf, ačkoli to nikdo rozlišit nedokáže, natož detekovat.

Klimatologové by měli přiznat, že zemské klima je tak robustní systém, který je navíc propojen s celou geosférou planety, že procesy v něm jsme schopni popsat tak z jednoho nebo dvou procent. Zbytek je pouhé jasnovidectví, které se tváří jako věda.

Tak tak. Problém je v tom, že se zkoumají vybrané jevy, aniž by se přihlíželo k ostatním - k jejich případnému synergickému působení. Předpovídáme změny klimatu a přitom nedokážeme spolehlivě předpovědět vývoj počasí na dva tři dny dopředu.

Mám knihu od autorů Svoboda, Vašků, Cílek - Velká kniha o klimatu zemí Koruny české. Po jejím přečtení jsem došel k závěru, že se to s nebezpečností momentálního oteplování přehání. Takové epizody zažívala Země od nepaměti a fosilní energotvorné látky spokojeně spaly pod zemí. Občas do ní kouknu, když se novináři děsí jak vysoká byla průměrná měsíční hodnota a zjistím, že v minulosti byla i vyšší. Někdy mám dojem, že se údaje liší od těch, které jsou v knize.(období 1770-2002) Nepříliš dlouhá doba pro seriózní závěry. Zajímavé jsou výpisy z kronik, potvrzující vrtošivost přírody. Teplá několika letá období se střídají se studenými, stejně jako suché roky s vlhkými. Životnímu prostředí jistě prospěje, pokud se budeme chovat ohleduplněji, ale mám pocit, že v EU se to žene do krajnosti.

Rád bych si doplnil řady měsíčních teplot 2003 -2024, víte, kde by se daly najít?

Tady nejde o Zemi, ta přežije. Nejde ani o ekosystémy, ty se asi leckde změní, něco přežije, něco ne, ale takhle to bylo vždycky. Snažit se všechno zakonzervovat na dnešním stavu není dobře, ale taky není dobře to celé nějak komplikovat. Kde budou největší problémy, jsou lidé. Infrastruktura je stavěná spíš na neměnné podmínky a změnit to, pokud se podmínky relativně rychle mění, je drahé.

Pokud jde o data, zkuste to na https://opendata.chmi.cz/meteorology/climate/histo.../. Tam by to mělo být. Číselné indikativy (označení) stanic máte na https://opendata.chmi.cz/meteorology/climate/histo...

Základna otázka pre prívržencov greendealu je: koľko ton CO2 z celkového množstva co2 v ovzduší sa ušetrí ročne. to som nejako nikde nenašiel. Resp. aj keby sa zajtra prešlo na elektro autá, vyhádzali by sme si priemysel mimo EU - aká bude tá úspora CO2 a ako sa celosvetovo prejaví?

Tento článek není o Green Dealu.

Je o klimatu a CO2

Pokud vím, tak pan Metelka není přivržencem Green Dealu.

U kyslíku hraje roli také změna jeho produkce v oceánech a rostlinami, zde je kvantitativní vyhodnocení složitější.

pro pana Biceru

Klementinum 2016 až 2025 (měsíce a roční průměr):

2016 2,0 5,6 6,2 10,7 16,6 20,5 21,9 20,5 19,0 10,4 5,3 2,8 11,8

2017 -2,3 4,1 9,2 10,0 17,1 21,5 22,0 21,7 14,8 12,6 6,7 4,0 11,8

2018 5,3 0,0 3,9 15,6 19,6 20,8 23,5 23,7 17,5 12,5 6,6 4,6 12,8

2019 1,6 4,6 8,7 12,4 13,8 24,5 22,3 22,0 16,4 12,0 7,8 4,8 12,6

2020 3,5 6,9 6,9 12,6 14,3 19,5 21,6 22,1 17,3 11,8 6,6 4,6 12,3

2021 1,9 1,4 5,8 8,4 13,6 22,4 22,0 19,0 17,6 11,0 6,3 3,8 11,1

2022 3,8 6,2 6,6 9,4 17,9 22,3 22,0 22,3 15,3 12,9 6,4 3,2 12,4

2023 4,9 4,4 7,6 9,5 16,1 20,5 23,2 21,9 19,6 14,1 7,1 5,1 12,8

2024 2,2 8,1 10,0 13,4 17,8 21,2 23,2 23,5 18,2 12,7 5,5 3,4 13,3 2025 3,1 2,0 7,9 13,5 14,7 21,5 21,4 20,9 16,9 11,1 Průměr za přiští měsíce můžete sledovat zde: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/OMK...

propana Biceru

Klementinum 2002 až 2015 (měsíce a roční průměr):

2002 2,0 6,1 6,6 10,4 18,0 20,3 20,9 21,4 14,9 9,6 6,2 0,2 11,4

2003 0,5 -1,1 6,7 10,3 17,7 22,4 21,5 23,2 16,0 7,9 6,7 2,2 11,2

2004 -0,9 4,0 5,7 11,7 14,3 18,3 20,2 21,4 16,2 11,4 5,9 2,2 10,9

2005 2,9 -0,3 4,6 12,2 15,9 19,2 20,8 18,9 17,2 12,5 4,9 1,9 10,9

2006 -3,0 0,3 3,4 10,9 15,8 20,0 25,0 18,2 18,9 12,6 8,2 5,3 11,3

2007 6,3 5,9 8,3 13,8 17,7 21,2 21,2 20,3 14,1 10,0 4,5 2,3 12,1

2008 4,4 5,5 6,1 10,6 16,4 20,6 20,9 20,8 14,8 10,8 6,6 3,5 11,7

2009 -1,4 2,1 6,3 15,1 16,4 17,5 21,1 21,9 17,8 10,1 8,4 1,3 11,4

2010 -2,5 1,0 5,9 11,4 13,9 19,7 23,4 19,9 14,1 9,1 7,2 -2,9 10,0 2011 1,7 0,9 7,2 13,7 16,7 20,1 19,6 20,9 17,5 10,8 5,2 5,3 11,6 2012 3,5 -1,7 8,7 11,4 17,9 20,1 21,4 21,7 16,3 9,9 7,2 1,8 11,5 2013 1,1 1,4 2,0 11,3 14,8 19,0 22,8 20,6 15,1 11,6 6,6 3,8 10,8 2014 2,9 5,1 9,4 13,3 14,9 19,5 22,7 19,2 17,0 13,0 8,4 4,5 12,5 2015 4,1 2,9 7,3 10,8 15,8 18,9 23,5 24,4 16,2 10,5 8,7 7,2 12,5

Dík doplním si to ke statistice. Když porovnávám průměry, tak ten skok v poslední dekádě je tak výrazný, že to nemohlo způsobit lidstvo.

Pane Metelko,

tento článek byste měl zveřejnit i na Neviditelném Psu, tam se to popírači lidského vlivu na klima přímo hemží.

Ale myslím, že v jejich případě to bude stejně jen házení perel sviním.

S tím poměrem izotopu 13C/12C mě tam několkrát poslali do zadele s tvrzením, že to není důkaz.

Dogmatického ideologa nepřesvědčíte...

Působí to na mne, že v tomto článku se předpokládá, že veškerý nárůst (resp.99%) je způsoben spalováním fosilních paliv - žádný jiný zdroj není zmiňován (dýchání, zvěř, hmyz...) je to tak, nebo jsem jen nepozorně četl?

Tím nevysvětlíte rostoucí deficit 13C...