CO2: Vulkanický nebo antropogenní?

Další často opakovaný klimaskeptický mýtus je, že řešit otázku CO2 je nesmysl, protože vulkanismus produkuje daleko víc CO2, než spalování fosilních paliv. Tak se zase podívejme na fakta.

Především je tu Keelingova křivka, tedy záznam vývoje koncentrací CO₂ z měření na Mauna Loa na Havaji.

Zdroj obrázku: Wikipedia

Ta měření běží od roku 1958 dosud. Pokud by ale vulkanismus měl tak zásadní vliv na koncentrace CO₂, jak někteří tvrdí, musely by na jejím průběhu být vidět alespoň ty největší sopečné erupce v tomto období. Tedy podle hodnoty VEI (Volcanic Explosivity Index) minimálně erupce s VEI 5 nebo 6. A to byly od roku 1958:

· Mount Agung (Indonézie, 1963, VEI 5)

· Mount St.Helens (USA, 1980, VEI 5)

· El Chichon (Mexiko, 1982, VEI 5)

· Mount Pinatubo (Filipíny, 1991, VEI 6)

· Cordón Caulle (Chile, 2011-2012, VEI 5)

· Hunga Tonga – Hunga Ha’apai (Tonga, 2022, VEI 5-6)

Pokud by tyto erupce emitovaly do atmosféry nějaké zásadní množství CO₂, muselo by se to na Keelingově křivce projevit prudkým nebo skokovým nárůstem koncentrací CO₂ v období brzy po erupci. Jenže ono tam nic takového evidentně není…

Můžeme se ale podívat i do odborné literatury. Tak třeba zde, hned na obr.1, je zakreslen vývoj podílu antropogenních a vulkanických emisí CO2 a časový vývoj tohoto podílu.

Zdroj: https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1029/2011EO240001

Je zřejmé, že vulkanické emise CO₂ jsou dnes na méně než 1% těch antropogenních. To ostatně potvrzuje i řada dalších publikací z CDIAC (Carbon Dioxide Information and Analysis Center) nebo USGS (United States Geological Survey).

Jen mimochodem – výše uvedené velké vulkanické erupce nezpůsobily oteplení, ale naopak několikaměsíční nebo několikaleté ochlazení klimatu, a to vlivem emitovaných aerosolů do atmosféry.

Lze ale najít i další důkazy toho, že většina CO₂ v atmosféře pochází ze spalování fosilních paliv a ne z vulkanické činnosti? Odpověď je jasná – ano.

Fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn) vznikla z organické hmoty (rostlin), která obsahuje méně izotopu uhlíku ¹³C než atmosféra. Rostliny totiž při fotosyntéze mírně upřednostňují lehčí izotop ¹²C před těžším ¹³C (tzv. izotopová frakcionace). Ve fosilních palivech je tedy mírný deficit ¹³C. Když se pak fosilní paliva spalují, uvolňuje se do atmosféry CO₂​, mírně ochuzený o ¹³C. Tím se poměr izotopů ¹³C/¹²C ve vzduchu snižuje a toto snižování bylo i naměřeno:

Zdroj: https://canadiancor.com/atmospheric-co2-looking-at-the-data/.

Grafy dalších stanic jsou např. zde (pozor, grafy zde mají obrácenou vertikální osu). Tenhle „otisk prstů“ původu CO₂ v atmosféře je velice jasný.

Kdo dával na základní škole pozor při chemii, může teď namítnout „Ale pokud by to bylo způsobeno spalováním fosilních paliv, tak by se při oxidaci uhlíku musel spotřebovávat kyslík“. Přesně tak. Podíl množství kyslíku a dusíku v atmosféře v posledních desetiletích mírně klesá. Je to vidět i na výsledcích měření, dostupných třeba zde.

Zdroj: https://scrippso2.ucsd.edu/graphics-gallery/o2n2-graphics/all_o2n2_stations.html (vysvětlivky a kódy stanic v odkazu)

Shrnutí: Kvantitativní analýzy ukazují, že vulkanismus dnes produkuje méně než 1% CO₂ ve srovnání se spalováním fosilních paliv. Vulkanismus tedy dnes není dominantním zdrojem CO₂ pro atmosféru. Většina současného a nedávného nárůstu množství CO₂ v atmosféře prokazatelně pochází ze spalování fosilních paliv. Dokazují to analýzy změn izotopového složení CO₂ (poměr ¹³C/¹²C), ale i zvolna klesající trend podílu kyslíku v atmosféře.