CO2: Antropogenní emise jen 3,5% přírodních? Omyl nebo něco víc?

V poslední době jsem několikrát slyšel z úst politiků, že lidská produkce CO2 je jen 3,5% té přírodní. Je to hloupé, nekorektní tvrzení. Říká jen polovinu příběhu, tu, která se jim hodí. Nehodící se, ale podstatné věci, zamlčuje.

Tomu, že je třeba brát v úvahu nejen přirozené toky CO₂ z oceánu do atmosféry, ale i z atmosféry do oceánu, jsem se věnoval už v minulém článku. Tady ale nejde jen o toky mezi oceánem a atmosférou, ale o veškeré přirozené toky CO₂ do nebo z atmosféry.

Především se podívejme na tento obrázek. Je to obr. 5-12 z poslední, 6. zprávy IPCC z roku 2021 a znázorňuje toky CO₂ mezi složkami klimatického systému, Žlutě jsou vyznačeny přirozené toky, červeno-fialově antropogenní složka.

Zdroj: https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/downloads/report/IPCC_AR6_WGI_FullReport.pdf. Údaje jsou v PgC/rok, tedy v petagramech uhlíku za rok, 1PgC = 1GtC (miliarda tun uhlíku)

A podívejme se na čísla. Přirozené zdroje z pevniny (“Total respiration and fire“) jsou 111,1 PgC/rok a z oceánu (“Ocean-atmosphere gas Exchange“) 54,6 PgC/rok. Ostatní zdroje dohromady, včetně vulkanismu, jsou jen v jednotkách PgC/rok. Dohromady je to tedy kolem 166-167 PgC/rok.

Antropogenní zdroje dohromady, tedy „Net land-use change“ plus „Fossil fuels“ plus „Cement production“ kolem 11 PgC/rok, tedy asi 6% celkové produkce (přirozené + antropogenní).

Tady někde mohla vzniknout ta hodnota 3,5%. Je totiž nutné vzít v úvahu, že nejde o zcela přesná čísla, ale hlavně autoři toho tvrzení o 3,5% zřejmě brali v úvahu jen spalování fosilních paliv a ignorovali zbytek antropogenní produkce, tedy hlavně výrobu cementu a změny ve využití půdy, což také není zcela korektní. Až sem ale tato úvaha vypadá numericky správně, ale fakticky a logicky není správná ani náhodou. Bere totiž v úvahu jen polovinu celého příběhu a zamlčuje tu druhou. A tu nelze ignorovat.

Tam, kde existuje dynamická (kvazi)rovnováha mezi přírodními zdroji a „propady“, nelze brát do bilance jen jednu část problému (zdroje) a ignorovat druhou, která se nehodí (“propady“). Přírodní procesy jsou to totiž v obou případech. Když se podíváme na ty přirozené „propady“, vidíme, že tok CO₂ z atmosféry na pevninu je cca 113 PgC/rok a do oceánu 54 PgC/rok. Dohromady tedy 167 PgC/rok. Prakticky (a v rámci nejistoty v určení jednotlivých roků) totéž jako přirozené zdroje. Ano, příroda emituje do atmosféry velké množství CO₂, zároveň ale podobné množství CO₂ z atmosféry sama odstraňuje a je zásadní chyba to ignorovat. Za normálních podmínek tady totiž existuje dynamická rovnováha.

A do této rovnováhy člověk vypouští dalších cca 11 PgC/rok. Co se stane? Množství CO₂ v atmosféře musí narůstat, není to ale vlivem přirozených zdrojů, ty jsou totiž prakticky kompenzovány přirozenými „propady“. Hlavní problém je tam těch dodatečných antropogenních cca 11 PgC/rok, které tu rovnováhu narušují. Nebýt toho, bilance CO₂ se udržuje kolem té dynamické rovnováhy a koncentrace CO₂ v atmosféře by nerostly. Je tedy naprostá hloupost srovnávat s lidskou činností jen přírodní zdroje CO₂. Je třeba brát v úvahu přírodní procesy jako celek, tedy i s „propady“, protože i ty existují a jsou poměrně velké.

Nesmyslnost údaje o 3,5% si ale můžeme ukázat na jednoduchém příkladu na úrovni základní školy. Máme bazén s vodou, do kterého přitéká stabilně 100 l vody za sekundu a odtéká také 100 l/s. Přidáme dodatečný přítok 1 l/s. Ten dodatečný přítok je tedy na úrovni 1% přítoku původního. Co se stane? Vody v bazénu začne přibývat o 1 l/s. Zvýšíme přítok i odtok na 1000 l/s, dodatečný přítok necháme na 1 l/s. Teď tedy bude dodatečný přítok jen 0,1% toho původního. Vody v bazénu ale bude přibývat pořád stejně, 1 l/s. Můžeme tak měnit přítok i odtok jak chceme, pokud ale budou stejné, vody v bazénu bude vždy přibývat o 1 l/s. Procenta různá, ale výsledek pořád stejný. Vody přibývá stále 1 l/s…

Takže údaj o 3,5% antropogenních emisí ve srovnání pouze s přírodními zdroji je nejen zavádějící, ale i nesmyslný. O vztahu přírodních a antropogenních procesů totiž neříká vůbec nic, dokud nevezmeme v úvahu i přirozené „propady“ CO₂ nebo v našem příkladu odtok vody z bazénu.

A mimochodem – pokud by existovaly jen přirozené a antropogenní zdroje CO₂ a neexistovaly „propady“, pak by při antropogenních emisích na úrovni 3,5% těch přírodních musely koncentrace CO₂ v atmosféře růst odhadem asi 30x rychleji, než jak ve skutečnosti rostou. I to ukazuje, že „propady“ CO₂ nelze v žádném případě ignorovat.

Shrnutí: Údaj o tom, že antropogenní emise jsou na 3,5 % těch přirozených, je zavádějící a nepravdivý a v kontextu celkové bilance CO₂ v atmosféře zcela nesmyslný. Má budit falešný dojem, že vliv člověka je v porovnání s přírodními procesy minimální, ale to je velký omyl. Je totiž zcela nekorektní použít k výpočtům jen ty procesy, které se hodí a ignorovat procesy, které se nehodí. Nelze zahrnout do přírodních vlivů pouze zdroje a zamlčet zhruba stejně velké přírodní „propady“. Je ovšem otázka, do jaké míry je takové zamlčení „propadů“ CO₂ neznalost nebo úmysl…