Úterý

Nechystám se psát o druhém dni v kalendáři, ale o půvabném městečku na severním Plzeňsku, které si zachovalo svůj středověký kolorit do současnosti.

Město Úterý leží severně od Plzně na někdejší staré obchodní cestě z Německa přes Cheb, Teplou, Manětín a do Prahy.

Pokud přijedete od Bezdružic, přivítá vás tento socialistický špejchar z r. 1958.

Kdy přesně Úterý vzniklo, je dodnes částečně zahaleno tajemstvím, jeho počátky se však datují přibližně do doby 11. století. O založení původní osady existuje pověst - podle ní osadu založili němečtí horníci (v této době byli němečtí kolonisté skutečně hojně povoláváni Přemyslovci, aby domácí obyvatelstvo učili řemeslům). Pověst praví, že jeden z horníků zabloudil v lesích okolo dnešního Úterý a znaven dlouhým trmácením usnul. Ve spánku se mu zdálo o nalezišti zlata. Když se probudil, spatřil havrana, který v zobáku svíral zlatý prsten. Sledoval jeho let, až havran prsten upustil. Na místě, kde prsten dopadl, pak horník našel zlatonosnou horninu. Z této pověsti je odvozen také znak Úterý - na něm je v červeném poli zobrazen kráčející havran se zlatým prstenem v zobáku a nad ním je paroží s hraběcí korunou.Těžba zlata v okolí Úterý nikdy nebyla doložena, nelze ji ale ani vyloučit.

Roku 1276 Úterým dvakrát prošla část královského vojska táhnoucí k Teplé, kde měla očekávat útok Rudolfa Habsburského. K boji zde díky Rudolfově lsti nakonec nedošlo. O dva roky později byl český král Přemysl Otakar II. poražen a zabit v bitvě na Moravském poli, poté se císařská vojska dala do plenění české země. Ničení a drancování bohužel neušel ani zdejší kraj, v Úterý při něm byly značně poničeny doly, což v podstatě znamenalo jejich konec. Kvůli ztrátě zaměstnání v kraji nastala bída, mnoho horníků odešlo do Stříbra a velká část těch, kteří zůstali, se rozhodla doly opustit. Doly tak postupně zcela zanikly a místo nich se začaly mýtit okolní lesy a na jejich místě vznikat pole a louky. V této době mělo klášterní panství největší rozsah, podle dochovaných listin k němu patřilo celkem 84 osad.

Nad náměstím

Od poloviny 17. století se v Úterý poměrně dobře rozvíjela řemesla. K roku 1707 je zde evidováno několik řemeslnických cechů, které sdružovaly 15 řemesel. V roce 1732 je v obci zaznamenán další ničivý požár. Roku 1737 byl na místním náměstí postaven Mariánský sloup. V roce 1747 byla na vrchu nad městem postavena barokní kaple sv. Václava, původně zde stávala prastará kaple sv. Jana Křtitele, opředená mnoha pověstmi, pro svůj špatný stav však musela být stržena. Na konci 18. století byl kolem této kaple zřízen hřbitov, přemístěný sem od farního kostela. Již po čtrnácti letech se však pochovávalo opět na starém hřbitově. Nový hřbitov pak byl založen teprve v roce 1894 na plošině proti Václavské kapli.

Úterský hřbitov a kaple sv. Václava 

Erb tepelského opata nad vchodem do kaple sv. Václava.

Rodný dům opata K. P. Reitenbergera, zakladatele Mariánských Lázní

Dne 29. 12. 1779 se v Úterý narodil nejvýznamnější rodák obce - opat Kašpar Reitenberger, budovatel Mariánských lázní. Záznamy z roku 1838 uvádějí v Úterý již 144 domů a 834 obyvatel, v Olešovicích pak 36 domů se 172 obyvateli. Záznamy dále hovoří o městském pivovaru, špitálu, škole, postavené v letech 1806 - 1807 opatem Pfrognerem, a čtyřech hospodách. Z řemeslníků zde byli 4 pekaři, 4 hostinští, kořalník, sládek, 2 barvíři, 4 bednáři, 6 řezníků, 3 sklenáři, 2 kloboučníci, perníkář, 12 tkalců, 9 koželuhů, 2 zedníci s deseti tovaryši, 7 mlynářů, sedlář, 2 zámečníci, 2 kováři, 7 krejčích, 25 ševců, 3 mydláři, provazník, jirchář, punčochář, 4 truhláři, hodinář, 2 koláři, vinárník, 2 cihláři, 2 tesaři s osmi tovaryši, cukrář, 2 lékaři a dvě porodní asistentky.

Zbytky mlýna, vyhořelého po nedávných útocích žháře.

Morový sloup na náměstí

Dnes žije v Úterý necelých 300 obyvatel, téměř polovina zdejších domů slouží k rekreaci. Olešovice v současnosti čítají 73 a Vidžín 32 obyvatel. V úterské zrekonstruované radnici dnes sídlí obecní úřad, pošta a v krásné obřadní místnosti se konají svatby, koncerty a divadelní představení. V Úterý je také škola, obchod a hospoda. V roce 1992 byla v obci vyhlášena městská památková zóna. Od té doby došlo k opravě řady zdejších památkových objektů.

Kostel Narození sv. Jana Křtitele a bývalá škola

Bývalá fara pod kostelem

Úterý je dnes skutečně překrásnou obcí, návštěvníka zajisté zaujme mnoho cenných historických budov - ať už např. barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele, barokní hřbitovní kostel sv. Václava, náměstí s měšťanskými domy či renesanční radnice. Každého také jistě upoutá nádherná, průmyslem nezasažená příroda malebného údolí Úterského potoka. Pro svůj půvabný ráz je Úterý také oblíbeno mezi filmaři (točily se zde např. snímky "Zvony z rákosu" a "Zdivočelá země"). Bohatá historie spolu s blízkostí západočeských lázní pak kouzlo Úterý ještě umocňuje.

Pohled na Úterý od Olešovic

Náves v Olešovicích

Použité prameny: Historicko - turistický průvodce č. 7 Severní Plzeňsko II. Domažlice a Plzeň 1997, stránky města.