Kdo chrání komunistické grázly?

Jednaosmdesátiletý válečný hrdina Pravomil Raichl plánoval v roce 2002 atentát na komunistického prokurátora Karla Vaše. Nemohl unést pocit bezmoci a bezpráví...

Když otiskla MfD článek o tom, že se jeden starý válečný hrdina rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou, pozastavil se nad tím asi málokdo. Někdo možná usoudil, že se veterán na stará kolena zbláznil. V diskuzi pod článkem kdosi namítl, že poprava bez soudu je neomluvitelná, což je samozřejmě pravda. Jenže problém není v samotné osobě Pravomila Raichla a jeho zamýšlené akci.

Nedokážu pochopit, že trestný čin vraždy je promlčitelný. Žádný skutek, vedoucí ke smrti, těžké újmě na zdraví, genocidě apod. by neměl zůstat bez trestu. Karel Vaš, jemuž bude letos v březnu třiadevadesát let má na svědomí údajně desítky popravených a nesčíslně neprávem odsouzených, ale tvrdí, že přestože není žádný anděl, svědomí má čisté.

Nejde jen o Vaše. Ani nedávno odsouzená Ludmila Brožová - Polednová vinu necítí a dokonce justiční vraždu dr. Milady Horákové dodnes obhajuje... Aloise Grebeníčka se k soudu nepodařilo dostat vůbec.

Při politických tahanicích o americký radar často létá vzduchem slovo vlastizrada. Přitom Vasil Bilak, jeden ze signatářů tzv. zvacího dopisu z r. 1968, jež se tímto fakticky dopustil vlastizrady, ve zdraví a v pohodě oslavil devadesátku a nikdo se nad tím nevzrušuje. Okupanti tehdy do konce roku 68 zabili v Československu asi sto lidí.

Česká justice pracuje trestuhodným způsobem. Na jedné straně jsou tyto, do nebe volající případy darebáků, mající na triku životy lidí i tragické osudy celých rodin, darebáků, které není schopna postavit před soud, na druhé straně kontroverzní případy plné pochybností (Jiří Kájínek), nebo případy zavlečení dětí do ciziny (!) apod. Častý výrok soudu, že "nebyly porušeny tehdy platné zákony" v případech z dob totality hovoří za vše..

Krátce po Listopadu spáchali sebevraždu tehdejší šéf StB Viliam Šalgovič a jiní exponenti režimu ze strachu před spravedlností. Zbytečně, mohli si v klidu a pohodě užívat zasloužené penze jako Karel Vaš.

Když premiér Topolánek před časem vyznamenal v USA Josefa a Ctirada Mašínovy, strhla se bouřlivá diskuze, zda jsou hrdinové nebo vrazi, která rozdělovala řadu týdnů společnost na dva tábory. Každého iritovalo, že jeden ze skupiny podřízl omámeného strážmistra, ale nikomu už nevadí, že mezi námi žijí jedinci, kteří se ve své době "proslavili" daleko horšími zvěrstvy. Situace je podobná i v SRN. Nacistický zločinec Anton Maloth dožíval v klidu v domově důchodců, kde ho vypátral až štáb pořadu Na vlastní oči...

Lidé jako gen. Heliodor Píka, Pravomil Raichl, Luboš Hruška a jiní, byli elitou národa, měli smysl pro čest a spravedlnost. Martin Dejdar při natáčení Zdivočelé země řekl, že nejhorší je moc primitivů. Předválečná elita národa se pomalu stává minulostí, ale primitivové, kteří ji dostali do lágrů a na šibenici se nám smějí do očí, a my se jich často i zastáváme, což je na tom asi to nejsmutnější.