Dva gayové se nechali zapsat do rodného listu dítěte jako rodičové. Oba dva. Zvolili velmi komplikovanou a určitě i velmi drahou cestu k "vlastnímu" dítěti. Někomu to může možná imponovat, ale já to považuji za čistě sobecké.
Jeden podnikatel, druhý bankéř. Aby sobě, ale zřejmě hlavně okolí a celému světu ukázali, jak jsou schopní, nechali si porodit "vlastní" holčičku a dotáhli až do úspěšného konce zápis do rodného listu, kde jsou oba uvedení jako rodiče.
Zvolili u nás nelegální cestu, kdy jim dítě porodila Američanka, které vložili do dělohy vajíčko jiné, neznámé ženy, oplodněné spermatem obou gayů tak, aby nebylo jasné, který z nich je otec. Schválil jim to kalifornský soud a proto to musel uznat i náš Nejvyšší soud. Hodně kostrbatá cesta, ale hlavně, že se Dílo podařilo.
A je to. Mají dítě, oba jsou rodiče, hurá. Jenom mi vrtá hlavou, když tak strašně toužili po dítěti, proč si ho třeba neadoptovali? Opuštěných dětí je víc než dost a byl by to hezký a jistě i obdivuhodný počin. Nebo proč si nezvolili jiný, jednodušší způsob? Ach ano, to by byl jako rodič zapsán jen jeden a ten druhý by v případě nějakého maléru měl smůlu. Nemohl by zastupovat nezletilého, vše by bylo příliš komplikované. Ale zato by mohl ukázat svůj altruismus. Že to "svoje" dítě miluje tak, že mu není zatěžko bojovat s úřady. Že je mu jedno, že přestože není úředně rodič, je schopný pro to dítě udělat všechno možné čistě jen z nesobecké lásky. Navíc by museli před adopcí podstoupit náročné psychologické testy a kdoví, jak by to třeba dopadlo. Proto si raději pořídili dítě extrémně (ne)přirozenou cestou. Když jsou prachy, jde všechno.
Ať je to ale jak chce, chybí mi tady obyčejná lidská pokora. Ano, musím si to přiznat, jsem gay. Možná mi to úplně nevyhovuje, ale holt se s tím musím smířit. Musím se smířit s tím, že to budu mít v životě složitější, že možná nebudu mít nikdy úplnou rodinu nebo partnera/partnerku, syna/dceru. Ale to ne, my jsme gayové a kdo je víc? My vám to ukážeme, vy holoto heterosexuální, kam se na nás hrabete?
Cítím se trochu diskriminován, když vidím, jak se gayové a lesbičky předvádějí v těch nejrůznějších PraguePride akcích, vyloženě na mě z toho čiší určitá nadřazenost. Nebo je to jen můj dojem?
A co ta holčička, co až vyroste a přijdou kritická léta. Nebude se ptát, čí vlastně je? Nezaseje semínko nepohody to té tolik na odiv vystavované a příkladné rodiny? Kdo jí bude vyprávět, jak mámu kopala do bříška? Nebudou se jí posmívat vrstevníci ve školce a potom ve škole, víme, že děti umějí být kruté. Neudělá si nakonec test DNA, aby zjistila, který z tátů/mám je ten/ta její? Neskončí to nakonec rozchodem a přetahovanou? Na to ti dva nemysleli? Určitě ne, hlavně že uspokojili svá mocná ega. Nemysleli na to, že to může (samozřejmě že nemusí) těžce poznamenat psychický vývoj toho nevinného dítěte?
Opravdu si z celého srdce přeji, aby z té holčičky vyrostla zdravá a vyrovnaná dívka a potom žena, ale to je teď v rukou osudu a dvou dost nezodpovědných a narcistních gayů.
