Mýty o kochleárních implantátech

Člověk vypadá/je jako robot/android, lékaři nutí neslyšící, aby si nechali dát kochleární implantát, kochleární implantáty jsou nebezpečné, člověk může kvůli kochleárnímu implantátu i zemřít, lidé s kochleárním implantátem nevypadají přirozeně, mají obrovské jizvy, rozhodnutí o implantaci porušuje práva dítěte, rodiče nemají právo rozhodovat, aby jejich děti dostaly kochleární implantát, nechci mít doma místo dítěte robota s magnetem a s počítačem v hlavě, lidé s kochleárním implantátem jsou závislí na doktorech.

Jsou jen některé z mýtů, kterými straší neznalé odpůrci kochleárních implantací.

Co je to kochleární implantát

Kochleární implantát je elektronická funkční smyslová náhrada, která zprostředkuje sluchové vjemy neslyšícím jedincům přímou elektrickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha.

Kochleární implantát má dvě části.

Vnitřní část

kochleárního implantátu se skládá z přijímače–stimulátoru, který je umístěn do jamky skalní kosti, a jemného svazku 22 (24) elektrod, který je zaveden do hlemýždě vnitřního ucha.

Vnější část

je tvořena řečovým procesorem a mikrofonem s vysílací cívkou, které jsou umístěny za boltcem a slouží k přenosu informace a energie do vnitřního přijímače.

Zvuk je zachycován mikrofonem a signál je veden do řečového procesoru. Zde je zakódován tak, aby mohla být informace o časových a spektrálních charakteristikách přenášeného zvuku co nejvěrněji předána prostřednictvím elektrických stimulů sluchovému nervu. Zpracovaný signál z řečového procesoru je veden do vysílací cívky a odtud je vysílán pomocí elektromagnetických vln do vnitřní části implantátu. Tam je informace dekódována a odeslána do stimulačních elektrod umístěných uvnitř hlemýždě.

http://www.ckid.cz/kochimp.asp

Přínos kochleárního implantátu

Děti

• Děti se kochleárním implantátem se naučí slyšet a slyší. Nemůžeme přesně posoudit jak, ale máme ověřeno, že děti často mluví stejnou intonací, jako jejich rodiče. Závisí to nejen na správném naprogramování řečového procesoru, ale také na schopnostech dítěte.
• Většina dětí se naučí používat mluvenou řeč. Záleží na mnoha okolnostech, na jednom z předních míst je inteligence dítěte a jeho nadání pro řeč a jazyk. Asi 70% všech uživatelů má velmi dobře srozumitelnou řeč.
• Do běžných škol chodí obvykle ty děti, které dobře mluví. Je to asi polovina všech implantovaných dětí. Ostatní navštěvují školy speciální.
• Díky dobrému slyšení a dobře rozvinuté řeči mohou někteří uživatelé kochleárního implantátu, podle individuálních schopností, studovat na středních školách a po složení maturitních zkoušek pokračovat podle vlastní volby ve studiu na školách vysokých.
• V dospělosti jim pak nejen dobré slyšení, ale i vzdělání umožňuje vykonávat různé profese a zařadit se mezi slyšící spoluobčany.

Dospělí (po úplném ohluchnutí ve věku kdy mají vystudováno a komunikují v národním mluveném jazyce)

• I když jsou zvuky jiné, než když slyšeli, zvuky je „vrátí do života“.
• Mohou komunikovat s ostatními, zejména slyšícími rodinnými příslušníky.
• Mnozí z ohluchlých implantovaných dál vykonávají svoje profese.

Na www.kochlear.cz jsme se pokusili sesbírat nejrůznější mýty, lži a polopravdy o kochleárním implantátu (dále jen KI), které kolují jak mezi slyšícími, tak i mezi neslyšícími. Rádi bychom ukázali, že mnoho z nich je naprosto nesmyslných a jen poškozují KI v očích lidí, kteří těmto mýtům věří.

Mýty okomentovali z převážné většiny sami uživatelé kochleárních implantátů, nebo rodiče implantovaných dětí.

Komentáře nejsou nijak uzavřeny a můžete v nich položit i svůj dotaz, který s konkrétním mýtem souvisí. Jistě vám na něj někdo z implantovaných odpoví.

Za konzultaci a doplnění tohoto článku děkuji Mgr. Jitce Holmanové z Foniatrického oddělení ORL kliniky FN Motol, U Mrázovky 15 v Praze 5.