Česká televize znemožnila sledování zpravodajství

95 % osob s postižením sluchu nemůže sledovat podvečerní zpravodajství veřejnoprávní televize, protože byly odebrány skryté titulky (teletext 888), které jim sledování umožňují a byly nahrazeny tlumočením do znakového jazyka, ve kterém komunikuje 5 % osob se sluchovým postižením.

Aby nevznikl dojem, že mám něco proti znakovému jazyku (ohluchl jsem ve čtyřiceti letech a komunikuji česky), tak hned jako první věc zdůrazňuji, že nemám vůbec nic proti jakémukoli jazyku, naopak. Každý má přeci nějaký svůj ve kterém nejraději komunikuje, ovládá třeba i jiné, z dalších zná pár výrazů a mnoho mu jich je naprosto neznámých.

A znakový jazyk je super/bezva/prima/praktický/atd. Jen mi prostě vadí prosazovaný mýtus, že všichni kdo neslyší používají znakový jazyk, nebo že dokonce neumí český jazyk, což převážnou většinu sluchové postižených v České republice doslova uráží.  Výsledek toho je vidět právě na odebrání skrytých titulků.

V poslední době se také velmi často setkávám s přesvědčením slyšících lidí, že když někdo neslyší, automaticky ovládá znakový jazyk, že je mu primárním. Vzhledem k tomu, že pro více než 90 % osob se sluchovým postižením je znakový jazyk naprosto cizí jazyk, je to přímo zarážející.

Ta čísla si nevymýšlím. Vycházím z průzkumu Doc. Ing. Jaroslava Hrubého, který sice proběhl před deseti lety, ale ty hodnoty se moc lišit nebudou, navíc jsem tedy přidal z 2 % na 5 % (25 000 z 500 000 místo 7300).

------------------------------------------

Z výsledků této akce mimo jiné vyplývá:

• V České republice je zhruba 0,5 milionu sluchově postižených. Z nich naprosto rozhodující část tvoří starší lidé, jejichž sluch se zhoršil z důvodu věku.
• V České republice je zhruba 15 000 sluchově postižených, kteří se s vadou sluchu narodili, nebo jejichž vada vznikla v dětství. To je asi 1,5 promile populace.
• V České republice je asi 3 900 osob s praktickou hluchotou (tj. se ztrátami sluchu většími než 70 dB) a asi 3 700 osob s úplnou hluchotou (tj. se ztrátami sluchu většími než 90 dB), která trvá od narození nebo vznikla před započetím nebo v průběhu školní docházky.
• Prakticky a úplně hluchých osob, jejichž vada sluchu trvá od narození nebo vznikla před započetím nebo v průběhu školní docházky, je v České republice asi 7 600, tj. asi 0,76 promile populace. Celkový počet prakticky a úplně hluchých však bude mnohem větší, protože zcela ohluchnout je možné i ve vyšším věku.
• V České republice je asi 7 300 uživatelů znakové řeči.

Zdroj: http://www.gong.cz/neco-o-me

---------------------------------------------

A už se mi i stalo, že při setkání lidí z počítačové poradny mi kolega napsal:

"Já bych si s tebou rád pokecal, ale znakovou řeč se kvůli tomu učit nehodlám."

Odpověděl jsem mu:

"Já také ne. Pojďme pokecat česky."

Načež jsme "pokecali" asi 2 km náplně z tužky (psal jsem mu také byl tam prý rámus).

Jiný kolega z poradny mi zase napsal na ICQ:

"Jak to, že nemluvíš znakovou řečí? Já myslel, že pro lidi co neslyší je povinnost jí umět."

Odepsal jsem mu, že to je jako myslet si, že kdo nemá nohu má povinnost umět španělsky.

A bylo to dnes, u „Zpravodajství o půl šesté“, tak jsem přepnul na ČT4, kde bylo předevčírem titulkováno „Sportovní zpravodajství“, z čehož jsem měl ohromnou radost – jediný titulkovaný pořad o sportu (kromě BBV) a chtěl o tom i napsat nějaký „chvaločlánek“, ale skryté titulky zmizely i tam.

Je samozřejmě dobře, že veřejnoprávní televize se snaží zpřístupnit pořady i těm, kdo titulkům nerozumí, ale tlumočení do jiného jazyka, než je úřední jazyk státu se mělo přidat, ne nahradit titulky s tím, že je to pro všechny kdo neslyší. Navíc by mělo být také volitelné zobrazení (například teletext 999) aby okénko s tlumočníkem nebylo zobrazeno stále na obrazovce i slyšícím divákům.