O čem muži lžou

Muži a jejich ješitnost? Neradi přiznávají svoje slabiny a někdy to může končit i katastrofou. Tak jako v mém případě.

 Moje kutilské schopnosti

Snad každá žena touží mít doma muže, který uspokojí její nároky nejen po vizuální stránce, rozložením povahových vlastností a finančních záruk, ale i dle potřeby projeví svoji zručnost při případných opravách rodinného hnízda. Žena, dokonale ovlivněna záplavou televizních pořadů z prostředí zahrádkářů, domácích kutilů a jiných všeumělů, by také ráda systematicky předělávala svůj domov podle vzoru ptáka Loskutáka, Ládi Hrušky a jiných výjimečných tvorů. Soustavně vyvíjeným tlakem donutí svou drahou polovičku k plánování malých rodinných katastrof. Nikdo přece z mužského plémě nepřizná, že oprava plotu, vymalování bytu nebo výměna parapetů je neřešitelným problémem a nad jeho síly.

Když jsem přemýšlel nad tímto tématem, tak jsem se zaradoval, jelikož jsem pro konkrétní případy nemusel chodit daleko. Stačilo totiž prolistovat stránky svého vlastního života, kdy mi mou ženou bylo neustále ukládáno nespočet zapeklitých úkolů z oblasti oprav a rekonstrukcí. Samozřejmě jako hlava rodiny nemohu přiznat, že zadané úkony jsou nad moje síly a pomoc všudypřítomného snaživého souseda není v žádném případě potřeba. Soused, tajný ctitel mé ženy, který dokázal sám postavit rodinný dům o třech podlažích, vyhřívaný bazén a dětské hřiště pro své budoucí potomky, byl totiž neustále připraven nabídnout svoje služby a tím zesměšnit mou osobu, čímž by se vetřel do přízně mé drahé choti. To jsem ovšem nemohl dopustit a hodlal jsem se postavit nepřízni osudu.

Pro uvedení konkrétního případu, vrátím se do jednoho parného léta, kdy se moje žena rozhodla proměnit vzhled naší podlahy strhnutím starých koberců, odhalit tím dřevěné palubky, a následným vybroušením a nalakováním přivést k běžnému užívání. Přednesením tohoto itineráře mi dokonale „zpříjemnila“ sobotní ráno. Nehnul jsem brvou a s lehkým úsměvem jsem odvětil, že už mě to taky napadlo a že se na to doslova těším. Na otázku, jestli nemá požádat o pomoc souseda jsem jí jemně naznačil: „ jsem snad nějaké nemehlo, abych nedokázal natřít pár prkýnek?“

Tušil jsem ovšem velký problém, tak jsem odešel do blízkého hostince pro rady. Uprostřed sešlosti několika kamarádů se vždy najde dobrá duše, která poskytnutím svých teoretických znalostí pomůže vyřešit danou situaci. Po několika vypitých pivech se objevilo několik odborníků na renovaci starých podlah. Nepřipadlo mi to vůbec divné, i když jsem věděl, že všichni ti vědátoři obývají panelové byty a dodnes šlapou po kvalitním PVC z dob Husákovy éry.

Pln informací a technologických postupů došel jsem domů. Manželku i s dětmi jsem poslal k rodičům na návštěvu, řka potřebuju mít k práci klid a stejně by se mi jen pletli pod ruce. Poté jsem odešel na nákupy. V obchodě s domácími potřebami se mě jal nějaký mladý prodavač a snažil se mi vnutit výrobky nevalné kvality a pochybného původu. Sám přece nejlépe vím, co potřebuje moje podlaha, a nepotřebuji pomoc nějakého floutka, pomyslel jsem si a začal plnit nákupní vozík. Poté, co jsem vozík naplnil a u pokladny vyrovnal účet, který se rovnal větší části mé měsíční výplaty, vydal jsem se k domovu. Do této chvíle šlo všechno jak po drátkách. V duchu jsem pomyslel na svou ženu a smál jsem její nedůvěře v mé schopnosti. To jsem ovšem nevěděl, co mě teprve čeká?!

Začalo to broušením. Jakýsi  přístroj, kterého návod číst jsem nepokládal za důležité,  se hned po zapnutí splašil jak divoký býk a předvedl po pokoji neskutečné rodeo. Obrovské rýhy, které po něm zbyly, jsem se rozhodl zakrýt kvalitním lodním lakem, který jsem ovšem zapomněl naředit v poměru mně neznámém. S těmi nejlepšími úmysly, vylil jsem celý obsah plechovky na prkna a začal je roztírat. Lak svou vůní připomněl mi dopoledních šest piv a tři rumy. Z bezvědomí jsem se probral za pár minut, kontroloval jsem pohyblivost všech končetin. Byly v pořádku. Jen hlavou jsem nemohl hýbat. Moje hustá vlasová pokrývka se dokonale přilepila k zasychajícímu laku. Z bezradné situace mi pomohl až soused, který nevydržel a dík své zvědavosti a kutilské vášni, šel zkontrolovat, jak se mi daří. Ostrým nožem odřízl mi kštici a uložil do vany, abych se odmočil. Nevím dodnes, jakým způsobem to dokázal, ale jakmile jsem se probral a vyšel z koupelny, byly všechny podlahy nádherně nalakované a zaschlé. Od dveří se na mne vrhla moje manželka s širokým úsměvem a se slovy, že stejně věděla, že jsem ten nejlepší chlap na světě. Z okna za plotem jsem zhlédl souseda, jak natírá svůj nový plot a spokojeně se při tom usmívá.

Od té doby je soused můj nejlepší kamarád a všechny práce okolo domu raději dělám s ním…ovšem za nepřítomnosti mé manželky. Přece jí nepřiznám, že to sám nedokážu?!