Ruth Phau a Mohamed Akrama

Zdálo by se, že údolí vysoko v horách, kterými proudí bystřiny napájené ledovci, jsou zdravá pro život. Nikoliv, i v takovýchto oblastech nacházela Ruth se svými pomocníky mnoho případů lepry.

Do jedné vesnice vedla tak strmá stezka, že Ruth se svými pomocníky šplhali poslední úsek cesty s cepíny. U každého domu ve vesnici byla kamenná věž se střílnami.  Ta se vybuduje nejdříve, teprve pak se staví vlastní dům. V oblasti se praktikuje krevní msta. Ruth přivedli do domu, kde byl malomocný muž Mohamed Akrama a nešťastná žena. Ruth vyslechla jejich příběh. Narodila se jim dcera, která měla světlou pleť a modré oči. V té oblasti je to velká vzácnost. Když dospěla, požádali o její ruku dva náčelníci ze sousedních vesnic. Otec měl těžkou volbu, nakonec jí dal jednomu náčelníkovi za ženu. Druhý se cítil těžce uražen a zaútočil večer v den svatební, aby odčinil urážku. Otec dívky s nejstarším synem byli připraveni ve věži. Zastřelili vůdce útočníků. Útočníci se stáhli a otec se synem skončili ve vězení. Otce brzy propustili kvůli malomocenství, syn však čeká na soud. Situace neřešitelná. Malomocný otec nemůže odjet s Ruth do nemocnice, protože rodina s řádkou malých dětí nemůže zůstat bez ochrany muže. Je ohrožena krevní mstou. Po konzultaci s všestranně velmi zdatným pomocníkem Abdulahem, se řešení našlo. Rodina prodá dům a veškerý dobytek, získaná suma však nebude stačit na výkupné. Ruth sežene 8000 rupií, které se přidají této sumě, a tím vznikne obnos, kterým se lze podle místních zvyklostí vyplatit. Peníze dostane klan postižených a pak stáhne žalobu. Syn bude propuštěn z vězení a Abdulah rodinu odvede do oblasti, kde najdou práci jako zemědělští dělníci. Podařilo se. Nepřátelská rodina stáhla žaloby, syna pustili z vězení a všichni se odstěhovali.

Při některých výpravách se dostali do vesnice, kde každý muž měl dvě až čtyři manželky, přičemž žádný muž nepřebýval. Za ten nepoměr mezi počtem mužů a žen zřejmě mohla krevní msta.