Poznámky k Židům 3 – Osvícenectví a 19. století

Osvícenectví vedlo k tomu, že se z Židů stali rovnocenní občané a postupně mohli vykonávat všechny profese. V Rakousku se o to postaral císař Josef II.

Jelikož zde žili převážně aškenázští Židé, kteří neměli příjmení, museli si nějaké zvolit. Za pěkné příjmení prý chtěl příslušný úředník úplatek. Byla zrušena ghetta. Ne všude, ghetto ve Varšavě, která byla do 1SV v carském Rusku, vydrželo až do 2SV. Vztah většinové populace k Židům se však změnil jen málo. Ostatně i Voltaire v Dictionnaire philosophique (1756) o Židech napsal „Jde o naprosto nevědomý národ, ve kterém se po mnoho let pojila opovrženíhodná lakota a nejhnusnější pověry s agresivní nenávisti…“ Podobně se vyjadřovali i další.

Po zrušení ghett se Židé rozešli nejen prostorově, ale i názorově. Někteří zůstali věřícími, druzí přestali chodit do synagogy a z některých se stali ateisté. Velmi mnoho se jich kupodivu nechalo pokřtít. Důvody měli různé: Jedni uvěřili, že Ježíš je Mesiášem, druhé lze charakterizovat výrokem básníka Heinricha Heineho, který se nechal v r. 1825 pokřtít a pak prohlásil, že křest byl pro něho vstupenkou do evropské společnosti. Zdá se, že jako reakce na udělení rovnoprávnosti se nechalo pokřtít více Židů, než když k tomu byli nuceni.

Když jsem v mládí studoval, dostali jsme za úkol přečíst některé kapitoly z Marxova Kapitálu. Řekl jsem si, že to prolistuju a na každé stránce si přečtu jednu větu. Zarazilo mne, že jsem zrovna narazil na antisemitský výrok. Četl jsem pozorněji a bylo jich tam více. Nechápal jsem. Marx byl pokřtěn v roce 1824, jeho dědeček z otcovy strany byl rabínem a ze strany matky měl v příbuzenstvu několik rabínů.

V roce 1919 založil Mussolini v Itálii pod názvem Fasci di combattimento svoji stranu zkráceně nazývanou fašistická. Mezi zakládajícími členy bylo pět Židů. Mussolini se stal antisemitou až později pod vlivem Hitlera. Byl však celkem umírněný.

Je vidět, že spektrum postojů, které Židi zastávali, bylo skutečně pestré. V každém národě najdeme však širokou paletu názorů. Stačí se podívat do diskuze k sousedním blogům. Nevím, proč ausgerechnet Židé by měli být výjimkou.

I v 19. století docházelo k pronásledování Židů, hlavně v Rusku. V roce 1881 zde došlo k velkým pogromům. Židů v Rusku přibývalo, část byla bohatá, větší část však byla velmi chudá a mnozí ani neuměli číst a psát. Ve Francii vypukla v r. 1894 Dreyfusova aféra. Ta je dostatečně známá. Degradaci kapitána Dreyfuse přihlížel Theodor Herzl, který pak v knize „Židovský stát“ přišel s myšlenkou sionismu, tj. s návratem Židů do původní vlasti. Postupně získával další stoupence.