Poznámky k Janu Palachovi

O činu Jana Palacha bylo napsáno velmi mnoho – a přece mi ještě mnohé chybí. Jeho čin nebudu hodnotit, to udělali jiní a většinou lépe než bych to dokázal já.

V dopisech, které Jan Palach napsal před smrtí, mluví o skupině, která se rozhodla k tomuto činu, on si vylosoval číslo 1. Hned po Palachově činu začala tehdejší StB intenzivně pátrat po dalších členech skupiny, neúspěšně. Dnes by bylo na čase, aby se ostatní členové skupiny přihlásili, nerozumím tomu, proč to dosud udělali. Narazil jsem na rozhovor s psychiatričkou, která Jana Palacha ošetřovala, a ta se domnívá, že žádná taková skupina neexistovala. Je možné, že by si ji Jan Palach vymyslel? Měl sice řadu následovníků, ale ti se s ním osobně neznali. Na druhé straně sestry, které Palacha ošetřovaly, tvrdily, že ostatním vzkazoval „aby to nedělali, tak to bude lepší“.

V jiném zveřejněném textu bylo uvedeno, že doposud nebyl zpracován psychologický profil Jana Palacha. Nechápu, na co kdo čeká. Je třeba využít toho, že ještě žijí osoby, které se s ním znaly.

Sebevražda upálením byla dříve v našich končinách neznámá, přišla sem z Asie. V šedesátých létech jsem několikrát viděl ve filmovém týdeníku, jak se ve Vietnamu, Kambodži nebo Laosu upálil buddhistický mnich jako protest proti přítomnosti amerických vojsk. Silně to na mne zapůsobilo, ještě dnes vidím, jak se zapálil a stál na místě, dokud se nezhroutil. Nic jiného si z toho filmového týdeníku nepamatuji, ani nevím, před kterým filmem ho promítali. Upozornil bych na rozdíly: Ten mnich akci předem ohlásil, na místě byl kameraman, který vše natočil. Mnich měl zřejmě souhlas komunity mnichů, ve které žil. Jinak si neumím vysvětlit, že se těchto mnichů upálila celá řada. Například v Tibetu, kde se dnes upalují mniši a mnišky jako protest proti nadvládě Číňanů, se jich upálilo více než 100. To by snad bez souhlasu komunity nebylo možné. Nevím, jaký si mniši ve Vietnamu či Tibetu představují mechanizmus působení této oběti. Očekávají, že jejich čin zapůsobí na Američany nebo Číňany tak, že změní politiku, nebo si představují, že tuto oběť přinášejí bohu a tím ho pohnou, aby přinutil nepřátele odejít? Třeba mi to znalci buddhismu vysvětlí. Mně se jeví jako pravděpodobnější ta druhá možnost. Lidské oběti se v některých kulturách vyskytovaly, například v Sumeru nebo v předkolumbovské Americe. Vzpomínám si, že před lety proběhla tiskem zpráva, že v jedné oblasti Mexika bylo sucho a v jedné zapadlé vesnici obyvatelé obětovali ženu, aby přišel déšť.

Po zhlédnutí toho týdeníku mi vrtalo hlavou, proč si mniši v jihovýchodní Asii přejí vítězství komunistických partyzánů. Cožpak nevědí, jak to vypadá v komunistické Číně? Komunističtí partyzáni, možná díky psychologické či jiné podpoře od mnichů, možná díky velkým dodávkám zbraní z Číny a SSSR, zvítězili a v Kambodži provedli genocidu, vyhladili třetinu obyvatel. Jediným vysvětlením, proč si mniši vítězství komunistů přáli je, že neměli dostatečný přehled.

Na závěr každého projevu k uctění památky Jana Palachy bych doporučoval dát odstavec v tomto duchu: I dnes je u nás mnoho nedobrého: Ničení životního prostředí, korupce, rozpad rodin a řada dalších jevů. Prvým krokem k jejich odstranění je, že si řeknu, že nikdy neodhodím plast na trávník, nikdy nedám či nevezmu úplatek a nikdy neopustím partnera a děti a neudělám nic, co by mohlo vést k tomu, že by se můj partner necítil ve vztahu dobře. Pokud se mi to bude dařit, pak jsem udělal hodně pro řešení problémů. Pokud k takovémuto rozhodnutí získám dva další, je šance, že se věci pohnou k lepšímu. Mnoho věcí totiž nejde řešit vydáním zákona či nařízení. I kdybychom například měli v ústavě článek nařizující manželům, že se mají k sobě pěkně chovat, nijak by to rozvodovost nesnížilo. Zákony a nařízení mohou mít vliv na výběr daní nebo na dobu potřebnou pro získání stavebního povolení. Na jiné věci však mají vliv velmi malý. Proč bych doporučoval tam dát právě toto? Když jsem ještě byl zaměstnán, tři z mých o generaci mladších spolupracovníků spáchali sebevraždu. Všichni tři měli ukončenou školu, práci, kamarády… Podobně spáchalo sebevraždu několik kamarádů od našich dětí. Vím, že někteří z nich těžce nesli nedobré jevy v naší společnosti, u jiných šlo asi spíše o dušení poruchy. Ve třech případech jsem znal rodiče těchto nešťastníků. Proto bych v souvislosti s činem Jana Palacha měl na mysli to, že by mohl být pro mnohé inspirací.

A nejsmutnější věc na konec. Nevím, co by Palach řekl na to, že v Itálii se k němu hlásí neonacisté a my jsme jediná postkomunistická země, kde ještě existuje komunistická strana, je to dokonce parlamentní strana a vládní poslanci, aby si zajistili jejich podporu, hlasují pro zdanění církevních restitucí, ačkoliv ví, že ústavní soud tento zákon zřejmě označí jako protiústavní.