Tak to že ti lidé zůstali komunisty, to jsem pochopil už během čtení oné knihy, ještě nacyklostylované. Dokonce vím, že někteří z těch, kteří onen bolševický teror přežili, dlouhá léta, mnozí až do smrti, věřili, že se jednalo o akci antikomunistických imperialistických centrál, které chtěly zničit komunistické hnutí. S jedním takovým člověkem jsem měl možnost se dokonce osobně sejít a mluvit s ním. Jen nebyl schopen odpovědět na otázku, jestli Stalin a Gottwald byli tedy antikomunističtí agenti. To mu hlava nebrala. Pravdou nicméně zůstává, že díky lidem jako autor Doznání, nebo i jako Pavel Kohout, se mohl svět obšírně dozvědět, co za prasárnu celý ten systém byl. A už jen za to si zaslouží, když už nic více, tak pochvalné zamručení. Když se totiž podíváme na dnešní znalosti současné generace, běhá mi z toho mráz po zádech.

Je to tak. Nevěřili.

Kniha je ještě naléhavější a ta nepochopitelná víra ve stranu až do smrti zavání fanatizmem. Jak se ho zřekla manželka, je tam také důrazněji popsáno.

Ten film sem viděl už v roce 1972. Pro mnohé přátele SSSR a lido-demo tady na západě byl film "užitečným" šokem a část z té náklonnosti k lido-demo vystřízlivěla.. Také sem četl knihu Artura Koestlera , "Půlnoc v pravé poledne" (můj volný překlad názvu do češtiny, nevím, byla li v ČR vydána) a tam spisovatel popisoval mentalitu některých komunistů, k teří uvízli ve spárech KGB. Někteří z nich byli tak zaslepení svoji fanatičností, že když mučení nefungovalo, tak vyslýchající řekli, že je potřeba kvůli straně, aby se přiznali i k tomu, co nikdy neudělali a oni se nakonec poddali, kvůli rodné straně všechno To souhlasí s osudem Artura Londona, který i po svém zážitku zůstal komunistou. Fanatici každé idologie (nacisté, komunisté, extrémní křesťanské sekty, ba i jinak mírumilovní buddhisté, i když tam je naštětí těch fanatiků velmi málo) svůj fanatizmus nikdy nezmění a jsou v jeho jménu schopni schápat strašné zločiny. Pane Jílkua karma.

O té knize jsem slyšel, ale nečetl. STB mi zařídilo, abych ten film mohl zítra shlédnout. Jsem zvědavý.

Také jsem se díval. Ti vyšetřovatelé a soudci dostali z Kremlu jasný úkol. Odhalit protikomunistický odboj. Pokud by se jim to nepodařilo, byli by sami prohlášeni za třídní nepřátele a šli na popraviště. To jim bylo jasné a proto se také tak krutě chovali. Popravovali a odsuzovali, aby zachránili vlastní kůži.

To je ale neomlouvá!