Pojede papež na Ukrajinu?

Na stránkách Vatican News a občas i jinde se často objevuje informace, že se papež setkal s Ukrajinským velvyslancem u Svatého Stolce Andrijem Jurašem.

Zpravidla někde vedle je zmínka, že se rovněž setkal s metropolitou Hilarionem, což byl zástupce moskevského patriarchy pro vnější vztahy. Tohoto metropolitu nedávno vystřídal ve funkci metropolita Antonij. Naposledy na stránkách Vatican News byla zpráva o setkání papeže s tímto novým metropolitou Antonijem dne 5. srpna a další zpráva říkala, že Andrije Juraše přijal papež v soukromé audienci dne 6. srpna. Co bylo předmětem jednání, zprávy neuvádějí. Na dotazy novinářů však papež případně sekretář pro vztahy se státy arcibiskup Paul Richard Callagher, což je vatikánský ministr zahraničí, odpovídají, že papež by chtěl navštívit Rusko a Ukrajinu. Ukrajinští představitelé opakovaně potvrdili, že mají o papežovu návštěvu zájem, představitelé Ruska a ruské pravoslavné církve k této záležitosti mlčí, alespoň jsem nikde nezachytil jejich vyjádření k této záležitosti. Naposledy Volodymyr Zelenskij hovořil telefonicky s papežem v pátek 12. 8.

Ministát Vatikán nemá žádnou politickou, ekonomickou ani vojenskou sílu. Papež se věnuje především řízení církve, politice se věnuje až na druhém nebo třetím místě. Svým vystoupením může pouze ovlivnit názory části obyvatelstva, to je asi všechno.

Ještě 9. 7. státní sekretář Vatikánu Gathner řekl: Nevylučuji cestu papeže do Kyjeva v srpnu. To na jedné straně. Na druhé straně papež František přiznává, že zdravotní potíže s nohou ho omezují a že zvažuje rezignaci na svůj úřad. Z těchto důvodů ve dnech 2. až 8. 7. vykonal cestu do Jižního Súdanu a Konga v zastoupení papeže kardinál Parolin.

Ve dnech 24. až 30. 7. však byl papež na návštěvě Kanady. Na tuto cestu ho pozval kanadský premiér Justin Trudeau už v roce 2017 při návštěvě Vatikánu. Mezi tím byl covid a papež měl zdravotní potíže, cesta se uskutečnila až teď. Tuto cestu považoval za důležitou, protože se začalo mluvit o násilí na internátních školách pro domorodé děti. Cesta byl součástí vlny omluv a sypání si popela na hlavu kvůli otroctví apod., která probíhá v západním světě. V Kanadě jde o to, že z rodin byly odebírány děti, o které se rodiče nestarali, většinou proto, že otec propadl alkoholu. Byly dávány do státních škol, na kterých často učili katoličtí misionáři. Na školách děti trpěly násilím. Takto postižené děti kanadská vláda finančně odškodňuje. V žádném případě nechci nikoho omlouvat, jen podotýkám, že si neumím představit, jak indiánské děti které byly přeneseny z indiánské vesnice do internátní školy ve městě, mohl někdo zvládnout. Nějak to zvládli, samozřejmě s chybami, ale většina inteligence, kterou indiáni a Inuité (Eskymáci) mají, pochází z těchto škol.

Tady odbočím: Občas se dám do řeči s nějakým Romem. Dříve či později od něho uslyším stesky na jejich diskriminaci. Především se cítí okrádáni. Tvrdí, že EU dává na jejich podporu velké peníze a gadžové si je ponechávají, Romům dávají jen malý díl z těchto peněz. Dále si stěžují na špatnou lékařskou péči. Několikrát jsem slyšel nějakého Roma říkat, že mu zemřela matka nebo jiná blízká osoba, protože jí, jakožto Romce, doktoři nedali správné léky, a podobně. Když některému řeknu, že by měli dbát na to, aby jejich děti prospívaly ve škole, aby tak Romové získali vlastní inteligenci, většinou nechápou.

Zpět k tématu. Ve dnech 13. až 15. září se papež zúčastní VII. kongresu světových a tradičních náboženství v Paláci míru a smíření v hlavním městě Kazachstánu Nur Sultan (dříve Astana). Bude tam mít dokonce několik vystoupení. Tohoto kongresu se účastní i moskevský patriarcha Kiril. Nikde jsem však nečetl, že by se měl při té příležitosti sejít s papežem. Papež se totiž nedávno kriticky vyjádřil k tomu, že Kiril schvaluje a podporuje válku na Ukrajině. U papeže není adresná kritika vůbec běžná, toto je dosti výjimečné. Jako přípravu na cestu lze chápat zprávu, že je schváleno svatořečení řeckokatolického kněze Petro Pavlo Orose, který žil na Podkarpatské Rusi. Když byla tato oblast připojena k SSSR, byla řeckokatolická církev zakázána. Oros sloužil mše a vykonával další činnost tajně, a byl za to zastřelen v roce 1953.

Pro úplnost připomeňme, že papež Jan Pavel II. navštívil Ukrajinu v roce 2001, Rusko dosud žádný papež navštívil.