Největší slabina demokracie

Když máme to výročí sametové revoluce, dal jsem si takovéto těžké téma. Ale všechno ostatní už napsali jiní a lépe, než bych to zvládl já, zbylo na mne jen toto téma.

Jak tak procházím různé názory, zdá se mně, že převládá jeden hlas: Největší slabinou demokracie jsou slabí či přímo špatní politici, kteří dělají špatná rozhodnutí, hrabou do své kapsy a mnozí jedou v korupčních aférách. Kde je chyba? Všichni to považují za vinu těch politiků. A lidem nezbývá nic jiného, než být naštvaní či dokonce frustrovaní a ze všeho vinit špatné politiky.

Byl bych rád, kdyby se nad tím zamyslel někdo povolanější, vyhlížím ho však marně. Tak to řeknu já tak, jak umím. Vinni nejsou ti politici, ale lidé, kteří je volí. Proč si nezvolí někoho lepšího? Nejsou takoví lidé? Ale jsou, málo kdy jsou však na kandidátkách. Pokud na nich jsou, sotva kdo je vykroužkuje. Proč tomu tak je?

Většina voličů jsou lidé konzumní, řídí se podle reklamy. Kdo dá více peněz do předvolební propagace, ten má větší šanci na zvolení. Kde politici berou peníze na tu reklamu? Většinou od sponzorů. Naprostá většina sponzorů je však hospodárná, peníze dá jen tomu, od koho se dá očekávat, že mu je vrátí vhodným způsobem. Většina zvolených je tedy někomu zavázaná, jen menší část si financuje volební kampaň ze svého. Takoví nemají šanci oslnit, sotva budou zvoleni.

Co s tím? Zakázat předvolební kampaň? Říci každému kandidátovi, ať zveřejní svůj životopis a svůj volební program třeba na určeném portále na internetu, každému voliči se musí na základě toho rozhodnout, komu dá hlas? No, takovéto řešení snad v žádné zemi nefunguje a nemá šanci projít.

Nezbývá nám, nežli být smutní? Nikoli, Zbývá nám to, že se můžeme těšit z toho, že máme svobodu projevovat různé názory, svobodu cestovat, svobodu náboženskou, všichni, kdo na to stačí, mohou studovat … To je přeci mnohem více, než když někdo hrabe pod sebe a nakonec na smrtelné posteli zjistí, že mu unikly podstatnější hodnoty.