- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Z vyprávění vím, že můj děd považoval rozpad RU za "Osobní tragedii". Já to nechápal - nicméně mu sebrali jeho navyklý svět. Přivykl tedy tomu novému, v r. 1921 pořídil ŽL a konal. I na otci bylo vidět, že je bývalou dobou zasažen - hlavně seriozností v obchodování, žádné razítka - prostá domluva a stisk ruky. Dědkovi se ovšem svět změnil opět - 1950! Když se řekne pojem - Žalář národů - Tak mi naskakuje SSSR - Nikoliv Rakousko - Uhersko ! ...
Takže hlášky o zpuchřelé monarchii a žaláři národů, včetně toho, že se tak kolem r. 1917 začala stavět proti dalšímu soužití v jejím rámci, se nezakládají na pravdě.
Řekl bych, že problém byl také v tom, že proti pokračování tohoto státního útvaru postavili také samotní Rakušané ve Vídni.
Ano, proto take vyhlasili republiku Rakousko o dva dny drive nez Cechoslovaci.
Karma pane Jilku Vam nepochyne patri.
Srbové 1. světovou válku nevyvolali, vyvolalo jí právě Rakousko-Uhersko. Kdyby tehdy špičky R-U seděly na zadku a nenechali se manipulovat vilémovským Německem, mohlo R-U možná existovat dodnes. Příznačný je postoj právě T. G. Masaryka - do vypuknutí 1. světové války byl loajálním občanem R-U, po vypuknutí války se rozhodl usilovat o vznik Československa.
"Sedět na zadku", nepálit si prsty, ať to zařídí někdo jiný, nejlíp nějací zlí voni, klasická česká uvažovací logika. A Srbové na to co ?
Zajímavé čtení. Takový náhled na R-U jsem ve svém okolí ještě neslyšel
Děkuji za zajímavý článek. Opravdu mě zaujal, rád o těchto věcech přemýšlím a rád se dozvídám o názorech jiných lidí. Můj děda z otcovy strany byl také v první světové válce po celou dobu jejího trvání. Když se vrátil, měl pevnou zásadu, že o ničem z toho, co zažil nebude mluvit. A měl i předsevzetí, že nechá pokud možno vystudovat všechny své děti, pokud budou mít talent a zájem. Byl přesvědčený, že vzdělání pomůže k tomu, aby se lidé měli lépe. Obě svá předsevzetí dodržel. O válce nikdy nemluvil a děti nechal vystudovat i za tu cenu, že se zadlužil. Dluh potom i po jeho smrti spláceli jeho synové až do šedesátých let.