Ještě k datu slavení vánoc

Každoročně se objeví tvrzení, že křesťané stanovili datum narození Spasitele tak, aby potlačili pohanskou slavnost slunovratu. Toto tvrzení není třeba ničím dokládat a je přijímáno.

Že první křesťané slavili vánoce 25. prosince je doloženo již z počátku 3. století v Římě. Pokud je mi známo, slunovrat tam neslavili, neměli co potlačovat. A pokud by ho slavili, pak by ho slavili 21. prosince, vánoce však slavili 25. prosince. Ve východní části Římské říše slavili dne 6. ledna současně narození Krista i příchod tří králů. Někdy od 4. století tyto svátky oddělili a také ve východní části slavili narození Krista 25. prosince.

Po nalezení svitků v Kumránu u Mrtvého moře na konci 40. let minulého století se badatelé pokusili určit datum Kristova narození. Nedávno to rozebral Stanislav Cigánek (https://stanislavciganek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=641144)

V diskusi jsem připojil odkaz na zahraniční práce uznávaných autorů. Většinu autorů píšících na téma datum narození Ježíše se však o takovéto práce nezajímá.

Další autoři se snaží prokázat, že i vánoční zvyky mají pohanský původ. Nejstarším zvykem jsou jesličky, prvé předvedl ve 12. století František z Assisi. Ostatní zvyky jsou mladší. Počátky koledy lze hledat v době barokní, kdy kolegium studentů navštěvovalo měšťanské domy s vánoční hrou a vánočními písněmi. Stromek se u nás uchytil až koncem 19. Století. Tento zvyk přišel z Německa. Hledat jeho pohanský původ je dosti násilné. Spíše si lidé chtěli udělat sváteční výzdobu, květiny v zimě nebyly, tak použili jedličku.

Bylo by vhodné se zamyslet nad tím, že vánoce přežily i různá nepříznivá období. Například v 19. století bylo v USA zakázáno slavit veškeré svátky. Jen neděle byly volné. Prosadili to myslím puritáni. Čeští emigranti a mnozí další však slavili vánoce potají. Komunisté v někdejším SSSR zakázali všechny církevní svátky, i tam je lidé slavili potají. Komunisté nám chtěli dát nové svátky. Z vánočního stromku udělali v Rusku novoroční jolku. Taky zbožtili Lenina: mluvili o něm jako o věčně živém, nesmrtelném a neomylném, lidé se mu chodili klanět do mauzolea. Zdá se mi, že ani tato snaha nebyla moc úspěšná. Nevím, že by některá žena v dubnu říkala: „Bude svátek narození Lenina, musím uklidit a napéci cukroví.“ Nebo že by se v rodinách 7. listopadu zpívaly revoluční písně. Zdálo se, že prvomájový průvod vydrží. Ani ten nevydržel. Uchytil se Silvestr. Nikdo ho však nezaváděl uměle, leda snad hospodští. Zkrátka vnutit lidem něco příkazy není dost dobře možné, pokud to přijmou, pak jen na oko. Nikdo se však nezamýšlí nad tím, proč vánoční svátky všechny zákazy přetrvaly.