I já se vyjádřím k ekologii

Navzdory tomu, že to není můj obor. Mluví a píše o tom kde – kdo. Většinou se v této souvislosti mluví o vypouštění oxidu uhličitého a metanu do ovzduší, téměř nikdo se nepozastavuje nad tím, jaká plocha je zabetonovaná.

Zabetonovaná země

Možná by bylo možné někde najít, kolik je u nás zabetonované a zastavěné plochy. Podle mne je zabetonováno nejméně 10% území našeho státu. To má hned dva negativní dopady. Na této ploše se nevsakuje do země dešťová voda. Ta odtéká ze střech domů, z ulic, parkovišť a podobně do kanálů a dále do řek. Jestliže naříkáme, že soustavně klesá hladina spodní vody, tak to má dvě příčiny: Méně prší a na mnoha místech se voda nemůže vsakovat. Prvým zlým účinkem zabetonování je tedy omezení vsakování vody. Druhým zlým dopadem je, že na těchto místech neroste zelená vegetace, neprobíhá tam tedy fotosyntéza, což má opět dva důsledky. Při fotosyntéze v listech rostlin účinkem světla vznikají z vody a oxidu uhličitého cukry a další organické látky. Fotosyntéza je jednak přirozený způsob snižování oxidu uhličitého v ovzduší, jednak jde o endotermickou reakci, která snižuje teplotu okolí. Zvyšování průměrné roční teploty má dvě příčiny: prvou je vypouštění plynů vytvářejících skleníkový efekt, druhou je rozšiřování pouští a zástavba povrchu, která omezuje zeleň.

Co s tím dělat? Zaprvé je třeba si to přiznat, pak je možné hledat řešení. Bylo by možné přijat řešení zelených střech na obytných i neobytných budovách. Možná by to bylo lepší než solární panely, Solární panely bych preferoval na střechách výrobních hal a skladů, které by šlo je stěží ozelenit. Skladů je okolo našich dálnic tolik, že by na jejich střechy bylo možné přesunout většinu našich solárních elektráren a na jejich místě nasázet stromy, které odbourávají více oxidu uhličitého než tráva. Bylo by možné dělat parkoviště z dlaždic, které propouštějí vodu. Bylo by možné dělat parkoviště tak, že by se vždy mezi dvěma řadami aut udělal zelný pás metr široký osazený stromy. Odstavná plocha by se spádovala tak, aby dešťová voda odtékala k tomuto pásu a v něm se vsakovala. Řešení je mnoho. Samozřejmě nejúčinnější by bylo sázet stromy na pouště, v tom jsou prý nejdále Číňané, ale pouště, které by stály za řeč, u nás (zatím) nemáme.

Využívání odpadního tepla a plynů

Celé roky jsem se díval, jak nad konvertorovou ocelárnou v Ostravě-Vítkovicích, když zrovna foukali do konvertoru, hoří plamen. Ptal jsem se ekonoma, proč ten plyn nějak nevyužijí, odpověděl mi, že je to drahé, nejlevnější je ho spálit. Z okna bytu skoro každý večer vidím jak nad koksovnou v Ostravě-Přívoze, která se původně jmenovala koksovna František, pak Svoboda, pak Vítězný únor a dnes Odra nebo možná jinak. Na jménu však nezáleží, zlé je, že je tam veliký plamen, protože spalují přebytečný plyn. Vedle stojí elektrárna, která taky měnila jméno a dnes se jmenuje Teplárna Přívoz. Ekonoma se neptám, jeho odpověď znám. Neříkám to ironicky, vím, že využívání odpadních zdrojů je většinou ekonomicky ztrátové.

Jen bych podotkl, že v USA, kde se kdysi spalovalo mnoho přebytečného plynu, hlavně šlo o plyn unikající při těžbě ropy, před časem přijali zákon zakazující spalování přebytečného plynu. Naftaři ho tedy dodávají do elektráren se zápornou cenou. Za každý kubík odebraný elektrárnou pro spálení v kotli platí naftaři elektrárně.

U nás vzniká velké množství tepla, které pouštíme Pánu Bohu do oken. Uvedu jeden příklad, který si každý umí představit: válcování kolejnic. Běžný metr kolejnice má hmotnost okolo 50 kg, vyrábí se několik typů kolejnic. U nás se válcují kolejnice o délce až 75 m, ve světě i nad 100 m. Nejdříve se vezme blok oceli o hmotnosti řekněme 4 tuny a ohřeje se na teplotu okolo 1200 °C. Z něho se vyválcuje kolejnice, která má teplotu okolo 900 °C, přijede na chladicí rošt, kde vychladne. Kdyby se tam dal výměník tepla, který by měl účinnost 50%, jedna jediná kolejnice by ohřála nějakých 10 m3 vody na teplotu vhodnou pro vytápění. Když to vynásobíme kadencí válcování, zjistíme, že by to stačilo na vytápění jednoho sídliště. Ale co s teplou vodou v létě? Tak k tomu přidáme bazén a skleníky, trochu to zlepší bilanci, ale stejně se to ukáže jako ekonomicky ztrátové.

Pracoval jsem v podnikovém výzkumu, přicházet s takovýmito nápady patřilo k našim povinnostem.  Většina návrhů na využívání odpadního tepla či jiné formy energie se ukázala jako ekonomicky problematická. Rostoucí cena energie mnohé takové nápady učiní realizovatelnými.

Účinnější než vybíjení dobytka…

…se mi jeví zpracovat hnůj v bioplynové stanici. Sice jsem nedělal bilanci trávení přežvýkavců, ale odhaduji, že v průběhu trávení se u nich uvolní méně metanu než při následném skladování hovězího hnoje. Bioplynových stanic u nás pracuje dost. Pokud by někdo chtěl následovat Holanďany, a snižovat množství metanu produkovaného hovězím dobytkem, jeví se mi tato cesta jako efektivnější a vyzkoušená.