Hefaiston 42.

Toto mezinárodní setkání uměleckých kovářů se konalo na hradě Helfštýn, tak jako každý rok, poslední srpnový víkend. Letošní ročník byl rekordní tím, že se ho zúčastnilo 742 uměleckých kovářů z 16 států.

Vstup do hradu zdobily vlajky zemí, jejichž kováři se zúčastnili setkání.

Z této věže je pěkná vyhlídka do kraje. Vyhlídka je i z dalších míst.

Hradní palác je sice v trodkách, má však udělanou skleněnou střechu, která neruší vzhled zříceniny.

Na hradním nádvoří pracovala řada kovářů, tedy spíše čety kovářů.

Jedna z mnoha skupin kovářů při práci. Mistr zpravidla drží dílo v kleštích a pomocníci přitloukají.

Na výstavě bylo vidět ně kolik novinek, které při své práci uplatňují umělečtí kováři. Na řadě výkovků si bylo možné povšimnout, že při jejich výrobě se uplatnil laserový hořák případně jiné z moderních zařízení pro řezání kovů.

Ještě před vstupem do hradu Helfštýna byla umístěna monumentální plastika Jana Dostála s názvem Metatron star. Je vidět, že je svařena z většího počtu stejných pětiúhelníků, které byly vyřezány z plechu tloušťky asi 4 mm nejspíše laserovým hořákem. Na internetu jsem si vyhledal, že Metatron je v judaismu jméno anděla, který se často symbolizuje šesticípou hvězdou s podobnou sítí čar uvnitř.

Jan Dostál: Metatron star, celkový pohled

Jan Dostál: Metatron star, detail

V Ostravě máme v Komenského sadech plastiku od stejného autora. Na detailu je vidět způsob jeho tvorby.

Jan Dostá: Flow

Jan Dostál: Flow, detail

Zpět však na Helfštýn. Na prvním hradním nádvoří dominovala plastika Dračí máma od stejného autora.

Jan Dostál: Dračí máma, celkový pohled

Jan Dostál: Dračí máma, detail

Na detailu je vidět, že autor opět vyšel z plechu o tloušťce asi 3 mm a řezáním vytvořil štíhlá žebra, která byla následně ohýbána. Na této plastice je vidět další novinka: byla vyrobena z nerez oceli.

Nerez ocel byla použita na více plastik. Zde je kružítko, které v umělcových očích dělá piruety na papíře.

Darius Veheijden (Nizozemí): Pirueta na papíře

Na dalším obrázku je kříž, jehož jedna polovina je z nerez oceli a druhá je z běžné oceli. Autor tím chtěl vyjádřit to, že v našem životě se střídají temnější a světlejší období. Zrovna byl poblíž, tak mi to řekl.

Richard Rulf: Každý si neseme svůj kříž

Z nerez oceli byly i plastiky Zdeňk Schneidera.

Zdeněk Schneider: Sada svícnů

Zdeněk schneider: Fontána ledový keř.

Následující plastika Hořící keř je vykovaná z nerezu a zabarvená ohřevem na teplotu okolo 300 °C. Při ohřevu na teploty 200 až 300 °C se na běžné i nerez oceli tvoří barevná vrstva oxidů, někdy se tento postup nazývá napouštění.

Zdeněk Schneider: Hořící keř

Je vidět, že postup dnes využívají i další umělečtí kováři.

Obr. 8 Karademitos Prousalis: Mísa

Další obrázek ukazuje příklad plastiky vyrobené svařením většího množství běžných součástek, což je v posledních letech často používaný postup. V tomto případě autor použil podložky pod matice šroubů.

Roman Křenek: Neznámá

Jako každý rok byly vystaveny práce učňů. Většinou mají za úkol zhotovit mříž. Tento se však úkolu zhostil přímo mistrovsky: Zhotovil mříž 3D. Plot 3D jsem viděl jen jedenkrát a to na obrázku sídla ruského oligarchy, mříž 3D jsem viděl poprvé.

Vojtěch Spurný: Mříž I

Využití skleněných prvků při tvorbě kované plastiky není sice nic nového, na dalším díle je však vidět, že v tomto případě mistr sklář vyfoukl skleněnou kouli už do hotové plastiky.

Flip Tomášek: Atlas

Filip Tomášek: Atlas, detail

I na další plastice je vidět, že mistr sklář foukal do hotové plastiky. Ženy mezi uměleckými kováři se už zabydlely.

Eliška Němcová Z říše hmyzu

A ještě jednu novinku jsem zaznamenal. Mladého muže s řetězy na oděvu jsem již potkal, kovanou módu jsem však viděl poprvé.

Jakub Řeháček, pracuje v USA: Kovaná móda Krab podkovovitý

Tento učeň ukázal, že se vyzná i v matematice. Fibonacciho posloupnost je 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21… atd. Každé další číslo je součtem dvou předchozích. Když se dělají na sebe navazující oblouky o poloměru podle této řady, vznikne křivka, kterou právě využil. Zajímavé je, že i ulita hlemýžďů má tento tvar.

Petr Šibor: Fibonacciho posloupnost

Vladimír Jurčík: Mám tě ve svém srdci

Kovářská dílna Stawaritsch: Reliéfní obraz I.

Kovářská dílna Stawaritsch: Reliéfní obraz II

Mnozí kováři mají rádi humor

Pavel Freivald: Tak to je špica

Poldi Habermann: Kůň Dona Quijota II

Libor Hurda: Steampunk´s not dead (V dolní části použil dva mlýnky)

Libor Hurda: Punk´s not dead

Dmytro Ukayinskyy: Tukan III

Václav Noha: Strom

Andrzej Zwonkowski (Polsko): Kovářovo srdce

Andrzej Zwonkowski: Svět na dlani

Adam Piechowiak (Polsko): Budoucnost

Jiří Jurda ml.: Otevřená mysl

Kristián Zvěřina: Hlava

Petr Voříšek: Voříšek

Žáci ZUŠ Mšeno: Dragonflay - Přistání před bouří

Jan Zezula Figurální plastika

Na každém Hefaistonu je několik andělů, ani letos nechyběli

Tereza Kukalová: Anděl

Martin Kubášek Andělský posel

Studenti odorné školy často mají za úkol vykovat mříž. Zaujalo mne následující dílko na toto téma.

Vladimír Kabát: Mříž o třech stromech

Michal Halvoník: Domovní znamení Vesna

Když dva dělají totéž, není to totéž

Matouš Mecka: Kočka

Jiří Břenek: Kočka

Jiří Hluštík: Válečná hra

Jaromír Šoltys: Někdo tě sleduje

Jakub Zelenka: Hodiny

Jakub Zelenka: Hlava Orla

Radek Jehlička: Keltská mísa

Tadeáš Křikava: Kytka

Otvory na následujícím díle byly zhotoveny vyříznutím, nejspíše laserovým hořákem.

Jiří Břenek: Kytka brouk III

Tady to není žádné umělecké dílo, to jenom na schody dopadá stín ze zamřížovaného okénka.

Micchal Kačmar (Slovensko): Duch zahrady

Toto dílo lákalo k udělání portrétu. Jako objekt posloužil můj kamarád, se kterým jsme byli na setkání.

V každém ročníku Hefaistonu je ukázán průřez tvorbou nějakého umělce. Letos se této cti dostalo Pavlu Tasovskému. Z vystavených děl jsem vybral:

Páv

Vykované kroužky zasazené do sebe kováři rádi používají při tvorbě abstraktních soch.

Sférický objekt

V následujících dílech je použito vypalování.

Proč?

Proto!

Brána

Tančící šaty

Nakonec jsme si nechali dílo Karla Bureše,

Karal Bureš: Venuše za úsvitu

Je jeden z mála kovářů, který dokáže zhotovit realistický portrét.

Karel Bureš: Zrození melodie