Cesta do Jižní Koreje 2. Město Pusan, starší část

Jednání probíhalo v městě Pusan. To město má 3,6 milionů obyvatel a je to jediné město, které se severokorejským a čínským vojskům nepodařilo na počátku Korejské války dobýt. Toto však ponecháme stranou.

Už při příletu je vidět, že město Pusan leží na velmi členitém pobřeží, ústí v něm do Korejského moře řeka Nagdong, která tam vytváří deltu a město je obklopeno horami, které místy zabíhají až do města. Tedy žádné dlouhé rovné ulice.

Město sahá od kopců ke kopcům. Zdaleka jsem ho nestihl projít. Nevynechal jsem však staré čtvrti.

Mnohé domečky ve starých čtvrtích byly tak malé jako domečky ve Zlaté uličce v Praze.

Domy uprostřed starého města byly větší.

Prodávalo se na ulicích

Uličky jsou úzké a za chvíli v nich člověk ztratil orientaci

Ve starých čtvrtích bylo mnoho drátů, v domech bylo napětí 120 V. Zdá se mi, že ve všem napodobovali USA.

Nápisy jsem sice přečíst neuměl a všiml jsem si dvou věcí: Nápisů bylo všude mnoho a byly hodně barevné. U nás na tržišti trhovkyně vezme bílý papír a černým fixem napíše: DOMÁCÍ SÁDLO, v Koreji vezme žlutý papír a napíše to červeným fixem.

Tady je vidět, že mnohé ulice mají spád a a že moderní zástavba ukrajuje ze starého města.

V domečku velikosti garáže byla čínská restaurace a nápis byl napsán čínskými písmeny. Vedle v domečku velikosti dvou garáží byl autoservis a nápis byl napsán korejským písmem. Opět je vidět, jak se na staré město tlačí nové a moderní domy.

Našel jsem tam velmi málo domů v klasickém stylu.

Jeden z velmi mála obytných domků v tradičním slohu.

Nádraží v tradičním slohu

Rozhledna v tradičním slohu na vrcholu jednoho z kopečků. Vyhlídková plošina byla, podle mého odhadu, 7 metrů nad zemí. Tam rostou tak malé stromy, že to stačí.

Již tehdy větší část města zabírala moderní zástavba.