Cesta do Jižní Koreje, 1. Účel cesty

Zmínil jsem se o ní v nedávném blogu a jeden uznávaný bloger mě v diskuzi požádal, abych o ní napsal něco více. Rád vyhovuji, omlouvám se, že jsem měl tenkrát jen levný fotoaparát na film a na snímcích to je vidět.

Povídání jsem rozdělil do 6 částí.

Pracoval jsem v podnikovém výzkumu Vítkovických železáren. Jel jsem služebně do Jižní Koreje odborně promluvit o našem lodním programu, který jsme tenkrát úspěšně začali dodávat do jihovýchodní Asie.

K vysvětlení „lodního programu“ musím zabruslit do historie. Rakousko-Uhersko mělo na Jadranu přístup ke kousku moře. Byly tam loděnice a stavěly se tam i vojenská plavidla. Většinu kovových částí potřebných při stavbě těchto námořních lodí dodávaly české firmy Škoda Plzeň a Vítkovice Ostrava. A tato výroba představovala významnou položku našeho exportu ještě dávno po rozpadu Rakousko-Uherska, prakticky po celé dvacáté století. Velké lodě se vždycky stavěly v zemích, kde je levná pracovní síla, i slavný Titanic byl postaven v Belfastu. V Jugoslávii a v Polsku se tak stavěly velké lodě pro světové rejdařské společnosti. Technicky nejnáročnější součást, kterou jsme pro ně dělali, byl klikový hřídel. Škoda dělala hřídele pro čtyřtaktní motory, ty měly zdvih okolo 500 mm, Vítkovice dělaly hřídele pro dvoutaktní motory, které měly zdvih 2 metry i více. Skutečně, nejen menší motocykly, ale i mnohé velké zaoceánské lodě mají dvoutaktní motor, ovšem ty lodě mají naftový motor, který pracuje s 80 otáčkami za minutu, což jsou otáčky lodního šroubu. Takováto loď tedy nemá převodovku, proto se volí ten dvoutaktní motor. Rychlost takovéto lodi se nereguluje otáčkami, ale natáčením lopatek lodního šroubu.

Klikový hřídel pro dvoutaktní lodní motor na obráběcím stroji. Foto z prospektu firmy Vítkovice

Hotový klikový hřídel pro lodní motor. Foto z prospektu firmy Vítkovice

Zdá se vám ten hřídel mohutný? Tak vězte, že zdvihový čep musel být opracován s přesností na dvě setiny milimetru, aby měl ten motor co nejklidnější chod.

Další součástí lodního programu byl například propeller shaft, což je hřídel spojující motor s lodním šroubem. Motor se umisťuje v těžišti lodi, u velkého parníku měl propeller shaft délku přes 100 metrů. Samozřejmě nebyl z jednoho kusu, skládal se z více částí. My jsme ho skládali z částí o délce po 23 metrech, protože každá část musela být tepelně zpracovaná a naše nejdelší pec měla délku 25 metrů. Hřídel musel mít osový otvor, provrtávali jsme ho na stejných strojích, na jakých jsme provrtávali dělové hlavně.

Koncem minulého století se stavba lodí přesunovala do jihovýchodní Asie a my jsme tyto výrobky začali dodávat tam a já jsem tam jel povídat o tom, jak to máme zmáknuté a jak jsou naše výrobky dobré. Tenkrát nikdo netušil, že během 10 až 15 let tuto výrobu zvládnou Číňané a vytlačí nás nízkou cenou. Tenkrát jsme o své suverenitě nepochybovali.