Visegrád: Od králů k renesanci aneb Když politici zapomněli na dějiny - a co s tím

Tři králové v roce 1335 vytvořili dohodu. Tři disidenti roku 1991 založili V4. Vláda v roce 2025 označila V4 za prioritu, o dva dny později ji ministr pohřbil. Model funguje na Severu 73 let. Stačí pasivitu nahradit pragmatismem.

I. KDYŽ DIPLOMATÉ PORAZILI CÍSAŘE

„Nejtěžší věc v politice je vidět věci, jak jsou, ne jak bychom chtěli, aby byly.“ — Henry Kissinger

Srpen roku 1335. Do Trenčína přijíždějí vyslanci tří středoevropských mocností. Jan Lucemburský formálně nese polskou korunu, ale nemá šanci ji reálně získat. Kazimír III. Veliký ztratil kontrolu nad Slezskem. Karel Robert z Anjou hostí jednání a snaží se zprostředkovat dohodu. Nad všemi třemi visí hrozba - císař Ludvík Bavor ohrožuje lucemburské zájmy.

Výsledek? Na první pohled ostuda pro oba protagonisty. Jan Lucemburský se vzdal nároků na polskou korunu. Kazimír Veliký definitivně ztratil Slezsko. Oba kapitulovali.

Ale ve skutečnosti oba vyhráli. Získali obranný pakt proti společnému nepříteli. Získali rámec pro obchodní spolupráci. Získali stabilitu.

O tři měsíce později se tři králové osobně sešli ve Visegrádu. Výsledkem byla komplexní dohoda pokrývající politiku, dynastie, diplomacii, ekonomiku. Jak později napsal František Palacký: „Porady a úchvaly sjezdu tohoto byly pro ten věk veledůležité, spořádavše nadobro všeliké poměry státní na východu Evropy.“

Kdo byl architekt tohoto úspěchu? Mladý Karel, pozdější císař Karel IV. Tehdy pouze 19letý moravský markrabě. On inicioval trenčínská jednání. On přesvědčil svého otce Jana, aby přijal realistické řešení místo romantického snu o polské koruně.

Realpolitik, ne idealista. Diplomat, ne dobyvatel.

Člověk, který pochopil základní princip: V politice neexistuje dokonalé vítězství, ale pouze funkční kompromis.

Visegrád roku 1335 nebyl summit vítězů triumfujících nad poraženými. Byl to summit pragmatiků, kteří raději obětovali abstraktní nároky než reálnou prosperitu.

II. KDYŽ DISIDENTI PŘEPSALI MAPU EVROPY

„Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má smysl bez ohledu na to, jak to dopadne.“ — Václav Havel

15. února 1991, Visegrád. Ve středověkém vinném sklepě - jediné zastřešené místnosti v rekonstruovaném hradu - se scházejí tři muži. Václav Havel, prezident nové Československé federativní republiky. Lech Wałęsa, bývalý dělník z gdaňských loděnic. József Antall, maďarský premiér a profesionální historik.

Venku mrzne. Venku leží půl metru sněhu. Organizátoři musí dovnitř vhánět teplý vzduch.

Symbolika místa není náhodná. Antall, jako historik, vědomě odkazuje na Visegrád roku 1335. I cíl je téměř identický: spolupráce místo konfrontace, pragmatismus místo ideologie, regionální stabilita proti vnějším hrozbám.

Ale existuje jeden zásadní rozdíl. V roce 1335 šlo o obranný pakt proti Habsburkům a německému císaři. V roce 1991 jde o společnou cestu právě k tomu Západu - do NATO a Evropské unie.

Když tři bývalí disidenti podepisují visegrádskou deklaraci, Varšavská smlouva ještě formálně existuje. Sovětský svaz se hroutí. Východní blok je historií, ale budoucnost střední Evropy je nejasná. Hlavní cíl je však krystalicky čistý: NATO a Evropská unie.

Zlatá éra - a pak?

Úspěchy byly impozantní. V roce 1999 vstupují Česko, Polsko a Maďarsko do NATO. 1. května 2004 vstupují všechny čtyři země do EU. Visegrádská skupina si získává renomé jako katalyzátor integrace a symbol stability.

Ale po vstupu do EU a NATO nastává vážný problém. Visegrád splnil svůj historický úkol. Co má dělat teď?

Pak přichází rok 2009 a plynová krize. Náhle je jasné, že energetická bezpečnost vyžaduje regionální koordinaci. Visegrád ožívá s novým smyslem.

Rok 2015 přináší migrační krizi. V4 jednotně odmítá kvóty. Ale 22. září 2015 Polsko překvapivě hlasuje PRO. Jednota praskne.

Historie se neopakuje. Ale rýmuje se.

III. VÁLKA A DEFINITIVNÍ ROZPAD

24. února 2022 Rusko napadá Ukrajinu. Pro Visegrád to znamená konec.

Polsko poskytuje nejsilnější podporu Ukrajině v celé Evropě. Přijímá přes jeden a půl milionu uprchlíků. Česko spouští muniční iniciativu. Maďarsko odmítá sankce proti Rusku, blokuje vojenskou pomoc Ukrajině. Orbán osobně jedná s Putinem. Slovensko po návratu Fica zastavuje vojenskou pomoc.

Visegrád jako politická platforma přestává existovat. Země sdílejí název, historii, geografii. Ale ne vizi budoucnosti.

Tři paradoxy české zahraniční politiky

Paradox první: Koncepce zahraniční politiky z roku 2015 byla aktualizována až v květnu 2025. Deset let. Deset let se starou mapou v novém terénu.

Paradox druhý: 28. května 2025 vláda Petra Fialy schvaluje koncepci označující V4 za prioritu. O pouhé dva dny později 30. května 2025 ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru pro Echo24 prohlašuje: „Visegrádská skupina je z pohledu politické spolupráce prakticky mrtvá.“

Dva dny. Od priority k pohřbu.

Paradox třetí: Ministr Lipavský říká: „Nedomnívám se, že by bylo dobré skupinu opouštět, neboť situace se může změnit.“

Čeká snad, že se situace změní sama od sebe? Že Orbán a Fico jednoho rána procitnou jako proukrajinští atlantisté? Za čtyři roky vlády Petra Fialy nepředložila česká diplomacie jediný konkrétní návrh reformy Visegrádské skupiny.

Pasivita maskovaná jako realismus.

Přitom důkaz, že regionální spolupráce může fungovat i přes ideologické rozdíly, je na dosah ruky. Stačí se podívat o tisíc kilometrů severněji.

IV. CO FUNGUJE 73 LET? LEKCE ZE SEVERU

Když někdo řekne „regionální spolupráce v Evropě“, málokdo si vybaví Nordickou radu. A přitom funguje nepřetržitě od roku 1952 - více než sedm desetiletí kontinuální spolupráce.

Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko. Některé země v EU, jiné ne. Některé v NATO, jiné zvolily neutralitu. Některé mají euro, jiné vlastní měnu. A přesto Nordická rada funguje.

Proč?

Protože od začátku pochopili klíčový princip: Nordická rada není alternativou k EU, ale platformou pro koordinaci v rámci EU.

Model je postavený na flexibilní geometrii. Ne všechny země musí být ve všech projektech. Norsko není v EU, ale spolupracuje v oblastech, kde to dává smysl. Když se země rozhodne nestát součástí projektu, mechanismus opt-out zakotven v helsinské smlouvě ji nezavazuje.

Žádné drama. Žádné prohlášení o „smrti Nordické rady“.

Jak to funguje? Stálý sekretariát v Kodani. Společný rozpočet (~130 milionů eur ročně). Rotující předsednictví. Parlamentní shromáždění. Ministerská rada. A především: instituce přetrvávají změny vlád.

Toto je model, který by mohl být inspirací pro Visegrád. Pokud bychom měli politiky, kteří chtějí vytvářet řešení, místo aby pouze diagnostikovali problémy.

V. MECHANISMUS „TŘÍ ZE ČTYŘ“: KDYŽ JEDEN NEMŮŽE BLOKOVAT TŘI

Největší problém současné V4? Absence formálních rozhodovacích pravidel. V praxi funguje neformální konsensus, kde každá země může zablokovat společný postoj.

Maďarsko blokuje Ukrajinu. Slovensko blokuje obranu. Výsledek? Paralýza.

Řešení? Kombinace dvou mechanismů inspirovaných Nordickou radou.

V určitých oblastech jednomyslnost povinná - základní bezpečnost, suverenita. Ale v praktických oblastech dva komplementární principy:

Mechanismus tří ze čtyř: Pro projekty vyžadující koordinaci. Společné vyjednávání cen energie. Koordinované investice do infrastruktury. Stačí souhlas tří zemí ze čtyř.

Opt-in/opt-out princip: Pro dobrovolné projekty. Koordinace dopravní politiky, zemědělství, digitalizace. Země se účastní, pokud chtějí.

Představte si: Česko, Polsko a Slovensko chtějí společně investovat do vysokorychlostní železnice propojující jejich hlavní města. Maďarsko má jiné priority. V současném systému projekt končí. V systému tří ze čtyř? Projekt pokračuje bez Maďarska. Maďarsko nemusí přispívat, ale nemůže zabránit ostatním třem.

Flexibilita místo uniformity. Pragmatismus místo dogmatismu.

A co je klíčové: flexibilní geometrie chrání i menšinovou pozici. Žádná země není donucena k účasti proti své vůli. Ale zároveň nemůže blokovat ostatní.

VI. SPOLEČNÉ INSTITUCE: NE BYROKRACIE, ALE KOORDINACE

Nordická rada nefunguje jen na bázi summitů. Má institucionální strukturu zakotvenu v Helsinské smlouvě - mezivládní dohodě, která byla sedmkrát revidována. Instituce přetrvávají změny vlád.

V4 už má základ - International Visegrad Fund v Bratislavě. Ale IVF nekoordinuje politické postoje, nemá parlamentní dimenzi, neřeší společné nákupy.

Možný model pro V4:

Parlamentní dimenze: Pravidelná setkání delegací z národních parlamentů. Koordinace pozic před hlasováním v EP. Ne nový parlament, ale pravidelná setkání stávajících poslanců.

Ministerská dimenze: Systematizace současných ad-hoc setkání ministrů. Pravidelná agenda, kontinuita. Příprava společných pozic před jednáním v Radě EU - jako nordické země nebo Benelux.

Koordinační sekretariát: Malý tým se stálým sídlem a rotujícím předsednictvím. Ne rozšíření IVF, ale nový nezávislý sekretariát. Mohl by sídlit v Bratislavě.

Žádní noví úředníci. Žádné nové budovy. Žádná zdvojená byrokracie. Jen koordinace.

VII. NEVYUŽITÝ POTENCIÁL: KDYŽ ČÍSLA MLUVÍ

Visegrádská čtyřka v EU: 110 křesel ze 720 v Evropském parlamentu. To je 15,3% všech mandátů. Pokud by V4 koordinovala hlasování, měla by větší váhu než Francie nebo Itálie samostatně.

65 milionů obyvatel. 14,5% EU - srovnatelné s největšími členskými státy.

Ekonomika 1,6 bilionu eur. 10% ekonomiky EU. Kdyby V4 byla jedna země, byla by čtvrtou největší ekonomikou EU.

V Radě EU: V4 sama nestačí k blokování (potřeba 35% populace). Ale může být klíčovým hráčem v jakékoliv blokující koalici. To není slabost. To je strategická pozice.

110 poslanců bez společné strategie je jen 110 jednotlivých hlasů. Ale pokud by V4 našla způsob koordinace, stala by se z ní síla, se kterou musí každý počítat.

Ekonomické přínosy: Když pragmatismus šetří miliardy

Úspory ze společných nákupů: 10-20% v závislosti na rozsahu a typu spolupráce. To nejsou teoretické odhady - jsou to reálná čísla z projektů EU.

V4 Security Cooperation: V roce 2022 V4 poprvé úspěšně nakoupily společně cvičnou munici. První konkrétní výsledek dlouhých diskusí. Od roku 2020 funguje V4 Joint Logistics Support Group.

V4 Energy Coordination: Nordický energetický trh Nord Pool propojuje elektrické sítě od roku 1996. Když Rusko v roce 2022 zastavilo dodávky plynu, nordické země díky diverzifikaci a propojeným sítím krizi zvládly. Co chybí V4? Společné vyjednávání cen plynu. Koordinace zásobníků. Společný fond pro energetickou infrastrukturu. Dosud nic podobného neexistuje.

V4 Infrastructure: Via Carpatia, vysokorychlostní železnice mezi hlavními městy V4, propojení energetických sítí. Projekty vyžadující koordinaci přes hranice potřebují společný investiční mechanismus. Dosud neexistuje.

VIII. ROLE ČESKÉ REPUBLIKY: FACILITÁTOR, NE KAZATEL

Česko by mohlo mít unikátní pozici. Nikoli kvůli geografii, ale kvůli diplomatické autoritě. Tradice sahá od Karla IV., který v 14. století vybudoval Prahu jako centrum střední Evropy, až po Václava Havla, zakladatele moderní V4.

Právě mladý Karel v roce 1335 inicioval trenčínská jednání. Přesvědčil svého otce přijat realistické řešení místo romantického snu. Stejnou roli by Praha mohla hrát dnes.

Česko není největší ekonomika - to je Polsko. Není největší vojenská síla. Ale má schopnost mluvit se všemi třemi partnery. Rozumět jejich prioritám. Hledat společné jmenovatele.

Česko by mohlo hrát roli honest broker. Prostředník, který pomáhá ostatním najít společnou cestu, aniž by prosazoval vlastní řešení.

Facilitátor není slabá pozice. Je to pozice moudrosti a strategického myšlení. Pozice, kterou hrál Karel v roce 1335. Pozice, kterou hrál Havel v roce 1991.

Ale vyžaduje politiky, kteří chtějí tvořit. Ne pouze kritizovat.

IX. TŘI SCÉNÁŘE BUDOUCNOSTI

Scénář A: Status quo - pomalá smrt. Pravidelná setkání bez obsahu. Deklarace bez výsledků. Důsledky: ztráta vyjednávací síly, rozpad energetické solidarity, marginalizace střední Evropy.

Scénář B: Fragmentace - každý sám. V4 formálně existuje, ale země jednají pouze dvoustranně. Česko s Německem. Polsko s USA. Maďarsko s Ruskem. Slovensko hledá vlastní cestu. Výsledek: ztráta kolektivní síly, znehodnocení 34 let investic.

Scénář C: Reforma - renesance. Když tři králové v roce 1335 dohodli pakt, nebyly zajedno ve všem. Ale našly minimální společný základ pro funkční spolupráci.

Dnes čelíme stejné výzvě. Najít ten minimální společný základ místo lpění na jednomyslnosti, která nás paralyzuje a oslabuje.

„Harmonie neznamená stejnost. V harmonii mohou různé tóny znít společně.“ — Konfucius

I přes rozdíly můžeme nalézt harmonii v tom, co nás spojuje: geopolitické zájmy střední Evropy, obrana proti vnějším tlakům, ekonomická prosperita. Rozdílnost není překážkou. Je zdrojem bohatství.

Reforma by znamenala přijmout realitu rozdílů. Flexibilní geometrie by ukončila paralýzu - ne tím, že donutí všechny ke shodě, ale tím, že umožní pokračovat těm, kdo shodu mají. Mechanismus tří ze čtyř a opt-in/opt-out princip by ukončily blokování. Žádná země nebude donucena k účasti proti své vůli. Žádná země nemůže bránit ostatním.

Reforma není volba, ale nutnost. Mezi obnovou a zánikem není třetí cesta.

X. A POLITICKÁ VŮLE SE MOŽNÁ VRACÍ

Zatímco současná vláda V4 pohřbila, její očekávaný nástupce mluví o obnově. Dva týdny po volbách (3.-4. října 2025) se Andrej Babiš sešel se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem. „Musíme postupovat opět společně,“ řekl Babiš. „Dalším krokem by měl být pokus o obnovení V4.“

To není ještě reforma, kterou Visegrád potřebuje. Ale je to signál. Paralýza nemusí být permanentní. Politici začínají chápat cenu izolace. Pragmatismus možná začíná překonávat ideologii.

Otázka zní: Bude to jen návrat ke starým schůzkám bez obsahu? Nebo konečně reforma s konkrétními institucemi? Bude to opět konsensus vyžadující jednomyslnost? Nebo flexibilní geometrie umožňující pokrok?

ZÁVĚR: KDY TO POCHOPÍME MY?

Když tři středověcí králové opouštěli Visegrád v roce 1335, zanechali funkční dohodu. Když tři disidenti opouštěli Visegrád v roce 1991, zanechali vizi.

Co zanecháme my?

Model reformy existuje. Nordická rada funguje 73 let jako důkaz, že regionální spolupráce přežije ideologické rozdíly, odlišné členství v mezinárodních organizacích, změny vlád a priorit. Mechanismus tří ze čtyř by ukončil paralýzu. Společné instituce by přesunuly spolupráci od slov k činům.

Visegrádská čtyřka představuje v EU sílu 110 poslanců, 65 milionů obyvatel, ekonomiku 1,6 bilionu eur.

To není marginální síla. To je potenciální velmoc - pokud jedná společně.

Politici, kteří pochopí, že být facilitátorem dohod je moudřejší než být kazatelem morálky. Politici, kteří navrhnou konkrétní reformy místo konstatování smrti pacienta. Politici, kteří pochopí, že diplomacie je umění možného, ne nemožného.

Mladý Karel to pochopil v roce 1335, když přesvědčil svého otce obětovat nereálné nároky pro reálnou prosperitu.

Václav Havel to pochopil v roce 1991, když položil základy regionální spolupráce.

Kdy to pochopíme my?

Odpověď na tuto otázku není v Bruselu. Není v Berlíně. Není ve Washingtonu. Je v Praze, Varšavě, Bratislavě a Budapešti. Je v rukou těch, kdo mají moc něco změnit.

A čas běží.

Autor: Ladislav Jack Janků
Sportovní právník, soudní znalec, absolvent Diplomatické akademie

Tento text kombinuje a přepracovává dva články publikované na Medium.cz:

• „Dva Visegrády: Když králové a disidenti psali dějiny, které dnešní politici zapomněli“
• „Renesance Visegrádu: Praktický plán obnovy - aneb Když Nordická rada ukazuje cestu“

ZDROJE A PRAMENY

Historické prameny - Visegrád 1335:

• PALACKÝ, František: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě
• 100+1 zahraniční zajímavost: „My tři králové stvrzujeme mír: Co se událo roku 1335 ve Visegrádu?“ (2018)
• Ministerstvo zahraničních věcí ČR: Visegrádská spolupráce - historický kontext

Visegrád 1991:

• Novinky.cz: „Visegrád se zrodil před čtvrtstoletím ve vinném sklepě“ (2016)
• Ministerstvo zahraničních věcí ČR: Oficiální stránky o Visegrádské spolupráci
• Český rozhlas Plus: „Co bylo na začátku Visegrádské čtyřky?“ (2021)

Historie V4 (1991-2025):

• Vláda České republiky: „25 let od založení Visegrádské skupiny“ (oficiální dokumenty)
• ICV (Informační centrum vlády): „Visegrádská skupina 1991-2011“
• Ministerstvo vnitra ČR: Visegrádská čtyřka - oficiální informace

Současná zahraniční politika ČR:

• Echo24.cz: „Politická spolupráce V4 fakticky neexistuje, ale byla by chyba skupinu opouštět, říká Lipavský“ (30. května 2025)
• Ministerstvo zahraničních věcí ČR: „Vláda schválila novou koncepci zahraniční politiky“ (28. května 2025)
• Vláda České republiky: Koncepce zahraniční politiky České republiky (2025)

Nordická rada:

• Nordic Council oficiální stránky (www.norden.org)
• Helsinki Treaty - Agreement on Co-operation (1962, amended 1971-1996)
• Nord Pool - Nordic energy market (www.nordpoolgroup.com)

NORDEFCO (Nordic Defence Cooperation):

• NORDEFCO official website (www.nordefco.org)
• Ministry of Defence of Finland: NORDEFCO cooperation

International Visegrad Fund:

• International Visegrad Fund official website (www.visegradfund.org)
• Visegrad Group official website (www.visegradgroup.eu)

Hlasování v EU:

• European Council: Voting system (consilium.europa.eu)
• European Parliament: Election results 2024

Ekonomická data:

• Eurostat: GDP and population statistics 2024-2025
• European Parliament study (2019): Potential savings from joint procurement

V4 Defence Cooperation:

• V4 Long Term Vision (2014)
• V4 Joint Logistics Support Group Headquarters (2020-2023)
• Visegrad Group moves into collective procurement, Shephard (2020)

Současná zahraniční politika ČR:

• CNN Prima News: „Babiš pracuje na obnově Visegrádské čtyřky“ (16. října 2025)
• iROZHLAS: „Babiš jednal se slovenským ministrem o migračním paktu“ (16. října 2025)

Poznámka: Tento text vychází z veřejně dostupných historických pramenů a dokumentovaných veřejných výroků představitelů české vlády. Kritická analýza je založena na ověřitelných faktech a oficiálních dokumentech.

K ilustrační fotografii autor disponuje autorskými právy.