Vysoké školy se obávají, že přijdou o studenty

V souvislosti s připravovaným zápisným ke studiu na VŠ ve výši 6 tis. Kč se už objevila první panická reakce jednoho rektora. Pan rektor objevil Ameriku – studenti se mohou zamyslet, zda jim studium na této škole za to stojí, a může to prý snížit zájem o jeho školu. Tak nevím, mám se smát nebo plakat? Pane rektore, to je právě také jeden z důvodů, proč je školné nebo zápisné naprostá nutnost! Pokud toto nechápe rektor VŠ, u kterého jaksi automaticky vysokoškolské vzdělání předpokládám, pak je něco špatně.

Ano, navrhované zápisné je samozřejmě převlečeným školným. A co? Zápisné nebo školné, důležité je, že se konečně za studium VŠ začne platit. Jak ukazuje mj. případ lékařů prchajícíh do zahraničí, platit už se mělo dávno. Přináší-li studium pro absolventa skutečnou konkurenční výhodu na trhu práce, nemělo by mu přece dělat problém také za ně zaplatit.

Předně bych chtěl vyloučit obehrané námitky, jak je placení za VŠ vzdělání sociálně necitlivé a diskriminující. Za „studium“ mateřské školky se u nás platí odjakživa (i za socialismu) a nikdo se nad tím nepozastavuje. Proč by mělo být 6 tis. za školu, která má zvýšit vaši šanci na uplatnění, diskriminující? Tuto částku si může každý hravě vydělat dvoutýdenní brigádou, tak proč tolik nářku? Už slyším, to se vám to kecá, když jste si studoval zadarmo. Tak to tedy pozor! Za mne se sice školné neplatilo, ale každý rok jsme museli odpracovat minimálně 14 dní na brigádách. Řekl bych, že je to tedy stejný ekvivalent současného poplatku. Když n.p. Orion Modřany neplnil plán, dohodl se tehdy GŘ s rektorem VŠE a my hezky šli místo studia programování studovat výrobní pásy Orionky. Ta zkušenost nám nakonec také něco dala. Například poznání, že tehdy nejdražší bonbony Milánská směs se dělaly z plesnivých oříšků – nebylo to pod čokoládou vidět. Od té doby obdobné výrobky zásadně nekupuji. Ale to odbočuji. Školné prostě zavádí oficiálně určitou cenu studia, a to lze jen vítat.

Druhým rovněž pozitivním efektem je, že vede studenty k uvažování o tom, jakou za své peníze dostávají hodnotu. A tady je kámen úrazu. Jak se zdá, už i některým rektorům došlo, že pohodlný život na úkor státu začíná být ohrožen. Budou studenti skutečně nadále na ty různé managementy všeho možného, teorie volného času, politologie, kulturní dějiny atd. chodit? Co když se zamyslí nad tím, zda jim to studium pomůže alespoň vydělat na to, co za ně zaplatili? Osobně považuji tento důsledek školného za daleko přínosnější než jen pouhý fakt, že dodá školám chybějící peníze. Vzdělání by mělo prostě mít svou hodnotu a tu je třeba nechat ocenit trhem. Navzdory různým úvahám průmyslového loby o potřebě strojařů a jiných loby o potřebě lékařů apod., nikdo skutečně neví, které vzdělání bude za 20 let perspektivní. Rozhodnutí o studiu by mělo být výsostným rozhodnutím studenta. Při této volbě však fakt, že za studium bude třeba také něco zaplatit, může hrát jen pozitivní úlohu.

Nářek, který se rozpoutá, bude jistě stoupat až do nebes. Jak vidět, pod tlakem pudu sebezáchovy se možná přidají i někteří zástupci vysokých škol. To, že poplatky ťaly do živého, však svědčí pouze o faktu, že je na jejich zavedení nejvyšší čas.