To se nám to buduje, když Brusel financuje

Ač jsme zemí v Evropské unii nejvíce protievropskou, z pobírání dotací jsme udělali národní sport. Pravice, levice, bere každá. Není významnějšího politika či celebrity, kteří by nějakou tu unijní kačku nepobrali. Nejoblíbenější je „podpora“ kultury (nějaké to mejdlo za Bruselské peníze) a výstavba „Bolkových“ farem (předimenzované penziony, atrakce, které mají v mnoha a případech po povinné funkční době sloužit k relaxaci a pobavení investora samého).

Úsměvné je hlavně horlení české pravice, která by EU nejraději zítra rozpustila, avšak v nesmyslnosti projektů čerpajících její peníze jednoznačně vede. Mnohdy se jedná o megalomanské stavby, u kterých je problém zajistit už finance jen na jejich následný provoz. Co si jednou s těmi všemi školícími, wellness centry, muzei ořezávátek či centry odpočinku počneme, je ve hvězdách. Kdo ale nedostal dotaci, jako by nebyl.

A tak občan nakonec rezignuje. Potřebuji vyměnit na baráku okna? Žádný problém! Každé městečko dnes už vyhlásilo na náměstí památkovou zónu (jsou na to peníze!), a tak pokud máte barák na správném místě, s chutí  do toho. Požádáte úřad o stanovisko, a on vám napíše, že místo plastových oken tam musíte dát dřevěná. Následně vám firma udělá dvě nabídky, vy si požádáte o grant na uhrazení rozdílu, po ukončení vše zdokumentujete a nějakou pětku vám na to z fondu Unie přihodí. Co na to německý daňový poplatník, který sype do těch fondů většinu peněz? Nadává, ale nic nezmůže. Mají se dobře, tak ať platí! Co na to český daňový poplatník? Nadává, ale sem tam si nějakou tu žádost také napíše. Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.

Na celém tom dotačním byznysu je frustrující hlavně to, jak umělé podmínky vytváří. Zvyšujeme DPH, zadlužujeme dále tento stát, silnice jsou po zimě jako tankodrom, ale když napíšeš správné slohové cvičení a seženeš správné papíry, dostaneš občane od nás na okna, výměnu kotle, zateplení …. A pokud si šikovný i na letní sídlo zvíci paláce (kamuflované jako školící centrum, penzion).

Není to nakonec dobrý byznys, když to ti hlupáci z Bruselu platí? Není! Ono totiž to papírování a evidování, rozdělování peněz a reportování smlsne samo o sobě nějakých 30% všech těch peněz. Nejškodlivější je ale ta postupná redukce svobody a dirigování chování ze strany státu. Občanovi se seberou peníze, ale pokud se rozhodne koupit to či ono, co uzná úředník s posvěcením nějaké rady za správné, dostane část peněz zpátky. Stát tak ale rozhoduje vlastně za občana, co má dělat. Kupovat solární kolektory, měnit okna, stavět penziony…. O nesmyslnosti tohoto počínání bylo napsáno mnoho i jinými blogery. Byl zde uváděn i krásný příklad toho, že kdyby unie dala každému, kdo si řekne, na masážní vanu, nemusela by se žádná wellness centra ani stavět. Ale pomineme-li onu finanční zrůdnost takových projektů, největší zlo je v onom postupném vytěsnění prostoru pro svobodné rozhodování občanů. Občana nenecháme svobodně rozhodnout, co s vydělanými penězi, raději mu je sebereme a přinutíme, aby si za zbytek peněz kupoval to, na co mu z těch jemu sebraných něco přihodíme. Vytváříme tak umělý trh s umělými potřebami na základě moudrých rozhodnutí úřednické mašinérie. Dokonce i řada velkých firem rozhoduje o investici podle toho, jestli na nï bude dotace či nebude. Nějaký trh, vidina zisku? Kdepak! Jdeme do toho, na co nám soudruzi přispějí! 

Bohužel tohoto šílenství se účastní se stejnou chutí i pravicové strany, liberálové i křesťané. Místo motivace Co vydělám? se objevuje čím dál více motivace slovy Co dostanu? Vzpomínáte, na to dojela už jedna civilizace, která převyšovala ty okolní o několik pater. Převládlo v ní heslo Chléb a hry!