Z důchodové metody stanovení HDP je zřejmé, že růst HDP je úměrný růstu příjmu občanů a firem. Jestli je někomu jedno, když mu klesá příjem, pak samozřejmě chápu, že mu je jedno, že neroste HDP.

OD HDP je třeba ovšem v první řadě odečíst následné splátky dluhů pomocí kterého je vytvořeno.

Ono ve spoustě případů kdy se odečtou náklady na splácení dluhu člověk zjistí že ač HDP neroste měl by reálně víc kdyby si nepůjčoval a nic nedělal.

Dluhem  v ž d y  zvýšíte HDP. Je jedno, jak peníze použijete.  Prostě se HDP prakticky o onu půjčku zvýší (realizuje se "služba" /jedno, zda hmotná či nehmotná/ ve výši utracených peněz).

Víte proč lidi jezdí do LIDLu? Jednak je tam levně u určitého zboží, nebo v relaci cena/kvalita. Mění část sortimentu týdně a můžete si tam za dobrou cenu koupit třeba Serrano, Gazpacho, sýry i zajímavý textil. Můžete tam bez problému zaparkovat. Ale o to méně je lidí v jiných obchodech, neboť obrat klesá. Kde seženete pramenitou vodu (ne z kohoutku)  za 3,90 láhev?

Ještě k tomu prodlužujícímu se věku - to je trend více závislý na vývoji zdravotnictví, stejně jako máme mobily či počítače, které dříve nebyly.

Bohužel když máme finanční systém s exponenciálním nárůstem objemu peněz, musí exponenciálně růst i HDP. Pokud tomu tak nebude, bude hlavně hodně bankrotů a vysoká nezaměstnanost.

Problém je že v podstatě jsou na světě jenom 2 měny které exponencielní růst objemu peněz zatím snášejí bez toho aby se každý 20 let musela dělat měnová reforma a nebo přímo řešit problém stejně exponencielné inflací.

tou první je dollar který drží při životě jenom to že za ním stojí nějvětší armáda a nukleární arzenál na planetě... a Euro (které tedy němci drží velmi zkrátka a emise jsou nízké) které v podstatě stojí na tom že Evropa PRODÁVÁ zbytku planety služby zvanou bankovní systém...

Problém je že podmínky té služby se v současnosti mění takovým stylem že relevantní lidi (dodavatelé surovin etc...) přesouvají své bankovní aktivity do zemí jako Hong Kong a přestávají ten systém využívat... důvod je prostý nelíbí se jim regulace bankovnictví které Evropa a USA zavádí. O takovou službu prostě nestojí.

A co v případě, když  se nelze vrátít na trajektorii růstu ekonomiky bez růstu veřejného dluhu, jak potom se té trvalé prosperity domákneme?

I v případě Švýcarska lze pozorovat sklon k deficitnosti veřejných financí, pokud ekonomika přestává růst.

Tak stát který není zadlužen a jehož populace stagnuje v podstatě růst nepotřebuje...

Pokud jeho populace dokonce klesá. (například porodnost v ČR) tak průměrná životní úroveň na hlavu může růst ikdy celkové HDP klesá protože hlav je prostě méně a na každou zbude víc.