ale fuj

Žádný pohlavek!Bít dítě po hlavě se nemá,mohlo by se mu ublížit,na plácání dítěti narostly hýždě.

Ano, dej blbcovi úřad, vymyslí papír.

A můžeme to doplnit obdobně, dej blbcovi poslanecký mandát, vymýšlí zákon.

Copak plotna...

Na plotnu jsem svoje děti sáhnout nechal. Reakce mají normální - takže ucukly obě rychle. Malá spáleninka prvního stupně na prstíku se jim hluboce vryla do paměti a podruhé tam už nehrabaly.

Ale když se mladí pánové ve dvou-třech letech věku nerozhlídli a zkoušeli jít přes silnici, to už ránu dostali. A pořádnou.

Ne ze vzteku. Ale kdyby někdo z nich přehlédl auto, tak už to taky žádný výprask spravit nemusí.

Jo a ještě jeden v období vzdoru (cca dva roky) byl nespokojen s napomenutím od mámy, přišel k ní a začal jí pěstičkami obouchávat nohu. Nic citelného, ale napadá někoho jiné řešení, než jedna přiměřeně velká rána na zadek? Jasně, nekompromisně, hned. A to je asi tak všechno, kdy moje děti dostaly ode mě na zadek. A až dosud (začínající puberta) celkem žádný závažný problém s jejich chováním nemám.

Tohle je zjevný příklad výsledků našeho školství

v poplyšákové době: Vychrleno kvantum psychologů, politologů, ekologů atd. - a ti všichni se musí nějak uživit. Není pak divu, že si vymýšlejí ptákoviny, aby obhájili svou pro společnost zbytečnou existenci. Každý rodič ví nejlépe sám, co na jeho dítě platí, protože každé dítě je jedinec sám o sobě. A aby mi do výchovy mluvil někdo, kdo mé dítě nezná, kdo ví, jestli vůbec sám nějaké má a jakou má tudíž praxi ve výchově - to neberu. Pro zdárnou výchovu je bezpodmínečně nutné, aby si dítě uvědomilo, co může a co ne: Vocamcaď, pocamcaď. Jak toho docílím je jen a pouze věcí rodinné výchovy každé jednotlivé rodiny. Kecy z venku jsou kontraproduktivní.

Jsem k pátejm narozeninám dostalo dárek.

Naše děti dostanou "nakumulovanej" vejprask.

od těch 5 let už to ani nemá smysl

Pokud se pamatuji z přednášek z psychologie, tak kolem toho 5 roku už je psychický vývoj dítěte v podstatě hotov. Už v té době by mělo chápat  že jsou věci které dělat má a které dělat nesmí, už by  mělo uznávat autoritu (rodičů, učitelky ve školce) a poslouchat je, už by mělo vědět že nemá zbytečně někomu ubližovat nebo něco rozbíjet. Do té doby snad stačilo, mu dát nějaký výchovný štulec nebo přes zadek aby si v hlavičce zafixovalo, že prostě tohle se nedělá.

Po tom pátem,šestém  roce už to vlastně nemá smysl - dítě má svoji hlavu, samo ví že dělá něco špatného co se nemá. Pokud to přesto udělá a rodič na to příjde , tak pak příjde trest - ale ten už nemá výchovný  charakter,je to jako u dospělých  kriminálníků, zavřít můžou ,pustit musej. Maximálně se to díte, protože ješte nemá zažitou morálku jako takovou, zatvrdí a stane se z něj ještě větší syčák a příště radši všechno zapře nebo hodí na jiného aby se vyhnulo trestu

Jasně! Jako u zvířátek !

Štěně novinama přes tlamičku !

Zprávy o činnosti takovýchto státních úředníků považuji

... za velmi prospěšné. Pokud se už někdo nakonec odhodlá snižovat stavy státního úřednictva a hledat úspory v rozpočtu, nemusí nad tím dlouho hloubat a hned ví kam sáhnout.

dej blbci funkci

a vymysli lejstro. Pripadne zakon.