Článek potřebuje doplnit.

Dotace na fotovoltaiku dostanou i majitelé rekreačních trvale obydlených staveb.

Za deset let se solární elektrárna zaplatí, jen když současná cena el. energie stoupne o 20% a bude taková nejméně těch deset let. Podmínkou je nezastíněná střecha orientovaná na jih.

Cenová kalkulace nejběžnější hybridní elektrárny 6,5kWp se s bateriemi cca 10kWh se totiž pohybuje okolo 430tis.Kč. Max. dotace je 200 tis. Kč.

s tema baterkama je problem, ze amortizace je porad 12 let a to uz musite koupit baterky novy. Pocitam, ze zarizeni dosahne 75% samostatnosti a ze 25% energie tedy musite dokoupit. Pak je to tech 12 let a to uz je podle me na hrane.

Pane, článek je sice hezký, ale tak možná pro odborný seminář.

Lidem asi nevadí panely na střeše rodinného domku, ale obrovské hektary polí pokryté fotopanely. A samozřejmě dotace státu i poplatky OZE.

Přímé dotace a poplatky jsou jen jednou stranou problému.

Další a možná významější jsou (a hlavně budou) nepřímé platby a hlavně potenciální škody. Tím, jak stabilní zdroje musejí stále více přecházet z běžného provozu na provoz regulace a záloh, prodražuje se proud i z nich. Do menšího objemu výroby musejí promítnout neměnné fixní náklady.

Dalším provlémem je náhodný charakter výroby z větru a Slunce, který znamená vzrůstající nároky na přenosovou soustavu. Ta vyžaduje posílení (další náklady v ceně proudu) i tak se zvětšuje riziko jejího zhroucení při (náhodně) extrémních podmínkách.

Schází tu důležitý údaj: Kolik kWh je třeba na výrobu panelu, který vyrobí za dobu svého života tuto kWh, neboli jaký je poměr energie panelem vyrobené a energie spotřebované na jeho výrobu.

Zdroje (např. TZB info) uvádí 4-5 let.