No právě že ono “pravděpodobně”, “pokud” nebo “musel” vůbec žádnou víru neevokuje. Protože právě u víry je všechno křišťálově jasné. Jsou to prostě různě pravděpodobné teoretické konstrukce, které se mění podle aktuální úrovně poznání.

Jen pár poznámek ke genetice. To, že funkčních je asi jenom 5% genomu a ostatek jen nefunkční parazitická DNA je oblíbená teze obhájců evoluce ( R. Dawkins : Sobecký gen ) Nově jsou odhalovány nové funkce tzv. repetitivních sekvencí, pseudogenů a zde uvedu zajímavý příklad u tzv. intronů. To jsou části genů, které se nepřekládají do proteinů a při transkripci jsou vystřiženy tzv. spliceosomy ( dosti složité komplexy ). Zbytek genu - exony jsou pak poskládány, přičemž pořadí poskládání určují možná právě spliceosomy a alternativní sestava potom určuje výslednou expresi genu. Rekordman alternativníh splicingu je gen Dscam uovocné mušky Drosophila melanogaster, který může potencionálně vytvořit 38 tisíc variant.

Je vůbec zajímavé, jak nižší organismy mají větší variační potencionál. Párů bází DNA má genom člověka 3 miliardy, šimpanze 3,35 mld. a pšenice 17 miliard. Vidím to jako zcela záměrné. Člověk nemůže tvořit nové odrůdy a druhy, které se pak vzájemně již nekříží.

Malá poznámka: asi 60 % genomu tvoří parazitické sekvence, tedy různé transpozóny. To jsou úseky, které umějí kopírovat samy sebe a vkládat se do jiných částí genomu. Některé jejich druhy se silně podobají retrovirům, které ztratily schopnost opustit buňku a množí se už jenom v té buňce. Toto množení je prokázáno. Nejaktivnější jsou v zárodečné linii, protože jakékoli vložení se přenese do potomstva. Zajímavé je, že máme tyto endogenní roetroviry společné i s lidoopy, ačkoli nejsou schopny se přenést z jedince na jedince. Vysvětluje se to tak, že je měl už náš společný předek a z něj se dostaly do jeho potomstva. O tom svědčí i to, že vložení takového elementu do některého místa genomu je zcela náhodné a je jen málo pravděpodobné, že by k tomu došlo opakovaně. Čili pokud mají dva jedinci vložení téhož elementu do téhož místa, svědčí to o tom, že mají společného předka. Takováto vložení máme společné třeba se šimpanzem a některá třeba i s myší. Většina genomu jsou tedy parazitické sekvence, které se postupně pomnožují. To ale nevylučuje, že v průběhu evoluce nemůže některá z nich získat novou funkci. Třeba syncytin-1, nezbytný pro tvorbu placenty, pochází z endogenního retroviru.

Charles Darwin (1809-1895) Biolog, původce vývojové teorie

"Nikdy jsem nepopíral existenci Boha. Jsem přesvědčen, že vývojovou teorii je možno úplně sladit s vírou v Boha. Je nemožné dokázat a pochopit, že velkolepý a nadevše nádherný vesmír a stejně tak člověk povstali jen náhodou. Toto považuji za hlavní důkaz existence Boha

Albert Einstein (1879-1955)Fyzik, zakladatel teorie relativity, nositel Nobelovy ceny za rok 1921"Každý hluboký přírodovědec musí mít určitý náboženský cit, neboť si nemůže představit, že on první myslel na neobyčejné spojitosti, které zjistil v přírodě. V nepochopitelném vesmíru se projevuje bezmezný, povědomý rozum. Dost rozšířené mínění, že jsem ateista, se zakládá na velkém omylu. Ten kdo toto vyčetl z mých teorií, ten z nich nepochopil vůbec nic."

Ano máte pravdu pane Švadlenko.

Ono i k evoluci je potřeba víra. A zřejmě ještě větší, než ...

Je to přesně obráceně. K tomu, abyste popřel evoluci, je potřeba pořádná víra, protože evoluce je dosti patrný a již prokázaný jev. Jediné, o čem se lze přít, je mechanismus. Klidně si tam můžete vidět biblického Boha, pokud chcete.

Některé ryby samy vylezly ne souš, naučily se dýchat vzduch místo vody, místo ploutví jim narostly končetiny a začaly běhat, aby sehnaly potravu, ale zde již jinou, jakou přijímaly ve vodě. Svůj metabolismus musely také přebudovat. Dalším problémem, který musely vyřešit, bylo rozmnožování v nových podmínkách. To vše ale muselo proběhnout velmi rychle, protože by na souši rychle uhynuly. Ale ty moudřejší ryby raději zůstaly ve vodě a pokud druhově nevyhynuly, plavou tam dodnes.

A světe div se, my jsme vývojovými potomky těch suchozemských ryb.

A nyní se mi dostane poučení od odborníků, jak to byl z hlediska genetického výběru složitý a dlouhodobý evoluční proces, mající svůj původ v Africe.

Pardon, zapomněl jsem na "šokové" mutace vlivem zvláštních podmínek, které tento obrat ryby v suchozemského plaze provedly velmi rychle.

K evoluci nechť se vyjádří odborníci, ale nešlo si nepovšimnout tech čísel, např. 1:1060 apod., jakoby někdo preživší z jiných vesmirů přispěl do statistiky... Stejně to super vyladěni konstant, jakoby cosi určilo etalon, aby se nedalo zpochybnit účelové nastavení vesmíru pro nás. Přitom se zapomíná, rovněž účelově, protože to nezapadá do náboženských představ, že naše existence může jen odrážet toto (ne)nastavení a že v jiných bublinách případného multiversa se klidně mohou nacházet "životy" různých kvalit či konstrukcí z toho, co vesmír poskytl, nebo vůbec žádný. Takové to bulvární vytrhnutí jedné konstanty a na ni demonstrovat coby kdyby, se už dávno nepraktikuje, protože není zohledněna konvariantní záležitost, mimo to, že náš prudce expandující vesmír tuto tzv vyladěnost popírá, byť v jeho jedné malé epizodě je životu umožněno existovat (mezi dvěma fázovými přechody), stejně asi jako je umožněno existovat v případných jiných vesmírech, ale taky nemusí a tudíž v nich není nikdo, kdo by o tom mohl přemýšlet. Jakoby zázračná náhodnost toho Vašeho nastavení může být jen v nekonečné řadě a události, která musí minimálně jednou nastat, jakože minimálně jednou nastanou i jiné s jinou funkčností a bez pravděpodobnosti. Nechci Vám vyvracet Vaše paradigma, jen připomenout, že není jediné a navíc, že se obejde bez čísel postrádající relevantnost. Holograficky princip, jak správně uvádíte, je skutečně záležitost černých děr, ale tam to také končí. To Vaše pokračovaní a napasování na vesmírnou projekci je stejné, jako žárovky z Luxoru - podoba náhodná, ale význam jiný, pokud se v tom umí číst. Jakési bulvární kvantové procházky apod. nejsou třeba - to zvládnou Kirchhoffy zákony a jakási komunikace na dálku není o komunikací, ale o stavu kvantového systému...Škoda že není čas se vyjádřit k dalšímu, třeba k Vašemu putování vlnové fce )) a podobným zajímavě interpretovaným lahůdkám (superpozice, jedna na dvou místech, potenciálová bariéra)...v této podobě to spíš Vašemu škodí.

Ta čísla mne taky zaujala :) asi se myslelo 1:10^60 . Jsou to spekulace mimo vědu, v tom úvodu se míchají fyzikální teorie s různými senzacechtivými fantaziemi.

Zajímavý článek. Vesměs souhlasím. Karma.

Dobrá, odpovím, i když reagujete poněkud křečovitě:

1) Vznik moderního druhu člověka se nyní klade asi tak před 250 tisíci lety. Už je známo, že nebyl přímočarý a že probíhala mnohá křížení mezi různými liniemi. Totéž bylo pozorováno i ostatních hominidů. Čili mohly existovat různé populace s různě pokročilými znaky, často i v důsledku křížení - a čirou náhodou se zrovna jedinec z konkrétní populace fosilizoval. Pokud jsou taxonomická kritéria použita na lidoopy a člověka, je těžké odlišit člověka jako samostatný rod. Potom fosilní druhy člověka mohou být pouhými poddruhy či varietami. Podívejte se, jak variabilní je druh pes domácí.

2. Ne, věda je založena na “asi, snad, pravděpodobně”. Vy hledáte náboženskou víru. V ezoterii nalézáte absolutní odpověď. Je to vaše věc. Víru vám neberu.

Neni pan Gabriel nejaky Vas pribuzny??

Je tu celá rodina Gabriel, Fikáček, Stratil, Maksa a ještě jeden kluk s rozpínající se Zemí