Několik poznámek.

Pan Rajchl je především prototypem populisty. Stát a jeho výdaje je moloch, zejména stran povinných dávek (penze, příspěvky na mnoho věcí, obsluha dluhu atd.). S tím nikdo, kdo chce být zvolen, neudělá vůbec nic. Slibem nelze zarmoutit, jde o snadnou věc. V okamžiku, kdy by se dostal k jakékoli funkci, bude muset akceptovat realitu.

Jsme státem, který je založen na stranách, které poté obsadí parlament. Pan Rajchl má nepochybně možnost zřídit stranické základny po republice a v příštích volbách usilovat o proniknutí do parlamentu. Výkřiky na náměstích, které posléze aktivizují posluchače třeba k strhávání vlajek z muzea asi nejsou program.

Představa politika, který by vystoupil na pódium a sdělil lidem nepříjemnou pravdu, že jsme léta žili na dluh a nyní přijde po 7 tučných letech 7 let hubených (jak se tomu od doby sepsání Starého zákona děje), nedostane ani tolik, jako pan Paroubek se svým LEV 21.

Poslední - bylo jasné, že po éře rozhazování paní Schillerovou musí přijít kdosi, kdo ten pramen přiškrtí. Netvrdím, že pan Stanjura je génius, ale pokud nechceme skutečně skončit státním bankrotem, jsou nepopulární opatření prostě nutná. Stejně jako dodržování mezistátních smluv. Při jejicgh vypovězení bychom byli vystaveni témuž z druhé strany s následky, které si nejspíše nikdo z fandů pana Rajchla nedokáže představit.