Ústavní princip výkonu funkce poslance, či senátora, že svůj mandát vykonávají v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí je sice proklamativně hezký, ale ve své podstatě neodpovídá principu poměrného hlasování. V systému poměrného hlasování je zejména Sněmovna složena z poslaneckých klubů a ty kolektivně rozhodují, jak poslanci-členové klubu jednotlivě hlasují, především při polticky důležitých hlasováních.

Vadou toho systému ale je, že výběr kandidátů je v naprosté většině zúžen na členy strany, neb jen u těch je důvodné předpokládat loajalitu ke svému poslaneckému klubu. Slabinou malé členské základny našich stran je, že postrádají ve svých řadách kvalitní , tedy odborně fundované členy a chybí jim odvaha postavit na kandidátky nestraníky. A ani se jim nedivím protože nejhorší co se může pro poslanecký klub stát, je tak zvaná "neřízená střela," to jest poslanec, který postrádá loajalitu k poslaneckému klubu při politicky rozhodujícím hlasování a nejodsouzenějším jevem jsou tak zvaní "přeběhlíci", což u nestraníků hrozí. .. .Síla poslaneckého klubu prosadit volební program své strany je totiž dána počtem jeho členů a tento počet je výsledkem voleb. Počet členů poslaneckého klubu by. měl být konstantou po celou dobu volebního období.

PS. Můj nádor je, že současný systém poměrného zastoupení ukazuje svoje slabiny a je na čase provézt jeho revizi.

On by se u nás systém politických stran pročistil, kdyby jim stát přestal vyplácet podporu na politickou činnost. Ať si to stany platí z vlastních členských příspěvků.

Státní kasa by něco ušetřila.

Vazeny pane Petre Lachnite. Ano, politicke strany jsou spolky, ktere maji svuj program s kterym predstupuji pred spolecnost a zadaji hlasy obcanu pro umozneni ten program uskutecnit. Strana s nejvice prijatelnym programem ma vest republiku v dalsim volebnim obdobi. To je podstata politickych stran a take, urceni, jak bude vypadat blizska budoucnost republiky.

Tato definice je dobra, ale jen na papire a snad i v Ustave. Jenze....??!

Ta organizace voleb k ziskani toho nejvice prijatelneho programu pro budoucnost statu, je znicena ihned po scitani hlasu. System voleb hleda nadpolovicni vetsinu ve Snemovne, aby ziskala hlasy o duvere vest republiku. Jeste zadna strana neziskala svym programem pres 50% hlasu. Tedy je nucena ta nejsilnejsi strana z volby se spojit v koalici s jednou ci vice stranami.

Zde je ten prvni paradox nasi organizace statu. Programy stran v koalici se hodi do kose a vytvori se program novy, program koalicni. To znamena i detaily programu z jinych stran se stavaji zakladem pro vsechny. Pro tento program obcane nevolili. Take osazenstvo vlady MUSI byt podle procent kazde strany ve volbe. Nedivme se proto v nestabilite takove vlady.

Druhy paradox celeho systemu vedeni statu, je moznost vlady hlasovat ve Snemovne, Tim se stava MOC vykona (vlada) MOCI zakonodarnou (cast Snemovny) Dusledek jsou zakony podle vlady a ne podle clenu Snemovny. Vzdyt vlada ma s nevladnimi cleny Snemovny vetsinu a prosadi zakony podle sebe Opozice si muze po dobu mandatu koalice, vzit dovolenou.

Treti paradox je ten nejhorsi. Vlada koalice dostava do vinku vsechny penize statu. Protoze organizace statu, proti pouziti penez v rozporu celeho Parlamentu (zbytku Snemovny a celeho Senatu), ale take v rozporu s prezidentem, je bexmocna (Ustava to dovoluje), koalice se stava se svym diktatem, utvarem, ktery po dobu mandatu muze rozvratit republiku.

Ano pane Petre Lachnite. Politicke strany jsou zakladem pro soutezeni ve vedeni statu. Jen ta organizace po volbe, nas nici a vytvari neco, co je proti demokraticke strukture statu. Stejne i pouziti penez z dani obcanu na podporu politickych stran, je vykrik idiotiny v politickem svete.

Pisi tento "referat" asi 5krat zde, na iDnes. Take v minulosti v diskuzich v Hospodarskych novinach a Parlamentalnich listech. Netecnost a nepochopeni cele organizace vedeni statu obcany CR, je zarazejici. Ty moznosti zlodejny politiky jsou obrovske. Drive rozkradali co zbylo po dobe socialismu. Dnes kradou z dani tezce pracujicich obcanu. Benevolence obcanu CR ukazuje tu netecnost ke zmenam k lepsimu. Nazyvam to Kocourkovem, protoze pri vzniku Cimrmanovy legendy jsem zde nebyl.

Téměř jsem přehlédl nadpis: Politické strany – základ státu! To myslíte vážně?

Základem státu je podle pan Googla právo, podle jiných zase rodina ale jen málokterý občan považuje za základ státu politické strany. A přitom dnes a denně hovoříme o volbě nepolitického prezidenta, který by měl bdít nad stranami ...

Chápu systém politických stran, nevím proč se k tomu uchytilo navíc politické hnutí, když všichni by měli mít pro politickou soutěž stejné podmínky. Také nechápu systém kandidatury nezávislého kandidáta za nějakou stranu (hnutí). Plní nebo neplní program strany? Proč je strana zapíše na úkor vlastních členů a proč do toho dotyční jdou? Není to základ politické korupce? Jde o to co hlásají, nebo o skryté dohody? Zdá se mi, že v tomto je obcházena vůle voliče.

Také chápu systém stran tak, že svobodně může každý založit politickou stranu. K tomu máme zákon o pol. stranách atd. Parlamentní volby pak ovlivňuje volební zákon a otázka politických klubů je pak jenom otázka peněz a financování politických stran za zvolené poslance.

Teoreticky si dovedu představit parlament zvolený z nezávislých kandidátů. To jest bez zástupců politických stran, ale k tomu by musel směřovat volební zákon a jiný volební systém, ten je právě upraven tak, že nahrává politickým stranám.

Jinak odkaz na: Článek 6 ústavy, Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.

Tak tedy diskuzi: Článek 5 Ústavy, Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.

Píšete, že: "Podle Ústavy České republiky je politický systém v naší zemi založen na principu politických stran."

Zdroj:https://lachnit.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=795318

Jak vidíte shora, tak tomu tak není, politický systém, je založen na dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran ... odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Článek 5 ÚS je poplatný době jeho vzniku a nahrazoval článek ústavy o KSČ jako vedoucí politické síle společnosti. Domnívám se že je na čase jej zrušit, politický systém je založen na parlamentní demokracii. Stejně tak nelze tvrdit, že předsedou vlády (premiéra naše ústava nezná), musí být předseda nejsilnější politické strany (vzešlé z voleb). Předseda vlády není volen, je jmenován prezidentem. Tak jak je to tedy s politickými stranami?

Podporuji zavedení principu, že předsedou vlády , která jako první požádá Sněmovnu o vyslovení důvěry, musí být prezidentem jmenován předseda strany, která ve volbách získala největší počet poslaneckých mandátů.

A musí to být předseda vítězné strany, kdo jako první má právo se pokusit sestavit vládní koalici. Jen tak to bude pro voliče transparentní a možná nebude ve volbách propadat tolik hlasů., neb mnohým voličům dojde, že dát hlas straně, které reálně po volbách nebude mít žádný vliv na sestavení vlády, je hlas "do koše".

PS. Předvolební koalice, které mají hlavní cíl dostat do Sněmovny strany s nízkým volebním potenciálem a okamžitě se po volbách rozpustit jen aby každá strana předvolební koalice mohla ve Sněmovně založit svůj vlastní poslanecký klub, se všemi výhodami, které sněmovní klub má, považuji za účelové znásilnění volebního systému i jednacího řádu Sněmovny.