Normální inflační cíl centrální banky státu je cílovat inflaci na nula procent, pokud tedy chceme vytvářet normální liberální ekonomiku, stabilní ceny, snižovat nezaměstnanost a vytvářet velký hospodářský rozmach nebo je tady druhá možnost, být v zajetí centrálního plánování a ekonomických bludů, tzv. Evropská Unie. Pokud nechceme dopadnout jako v USA a mít stát vyřízený centrální bankou a to mít spojeno s ničím a nikým nekontrolovaným tiskem peněz. Pokud nechceme mít měnu, která nemá ani hodnotu papíru na kterém je vytištěna, je potřeba proto něco udělat. Inflační tlaky, ceny rostoucí rychleji než náš státní dluh. Ve chvíli, kdy vklad v bance nese průměrná čtyři procenta a inflace reálná, ne inflace vyrobená několika tisíci úředníků na statistickém úřadě ČR, je deset procent, dochází ke krádeži na vkladatelích a zvýhodňování dlužníků, tzv. reálný socializmuz.
Normální je dluhy splácet, ať si každý zkusí sám nic nesplácet a řešit jeden dluh tím, že si na jeden dluh a jeho splacení vezmu dva nové úvěry, tady zjevně každý pochopí, že tudy cesta nevede nebo maximálně do otevřené náruče pana exekutora. Ať se každý sám zamyslí, co bude na volném neregulovaném trhu fungovat lépe, jestli jeden státem garantovaný monopol se státem garantovanými výkupními cenami nebo deset nikým neregulovaných vzájemně si konkurujících firem.
Deflace jako ukazatel fungující ekonomiky? Deflace v USA, v průběhu minulých století, přes všechna tvrzení socialistických ekonomů o tom, jak je deflace nebezpečná, nevedla k hospodářské krizi, ale k největšímu ekonomickému rozmachu v dějinách. Černý pátek, hospodářská krize, bublina na trzích aktiv se překvapivě shoduje se vznikem soukromé centrální banky USA FED(myslícímy ekonomy označovaná zkratkou FET). Proč radši neudělat krok zpět a vrátit se k historicky prověřenému systému stoprocentních bankovních rezerv? Jak je možné, že po založení FED šla konkurencescopnost celé americké ekonomiky strmě dolů? Američtí vlastenci musejí chtít okamžité zrušení FED.
Máme v republice občany, kteří se nepotřebují klanět východu, západu, severu ani jihu, ale na rozdíl od postkomunistů, dokážou mít i vlastní názory. Mírný izolacionizmuz v mezích zákona, totiž rozhodně ničemu a nikomu ublížit nemůže. Spolupracovat se dá s každým, ale občan státu nikdy nespolupracuje se státy nedodržující základní lidská práva. Ve fungujícím liberálním ekonomickém systému nefungující a prodělávající banky krachují a nejsou socialisticky zachraňovány státem, respektive daňovými poplatníky.
A k současnému politickému vývoji na ministerstvu financí, nebylo by lepší napsat, že jeden hrůzný ekonomický socialista-alchymista, používající metodu pokus-omyl je vystřídán jiným ještě hrůznějším socialistou, od kterého se dá čekat jen ještě horší forma socializmu, ale rozhodně nikdy normální liberální ekonomické směřování?
