Současný víkend slibuje odhalení hodné případů Sherlocka Holmese. I když tentokrát nebude obtížnost zápletky odpovídat tomu, čemu je hrdina románů Sira Arthura Conana Doyla přivyklý. Na pražském Chodově se uskuteční sjezd hnutí ANO. Je to snad námět pro barvité příběhy londýnského detektiva. Nenechte se vysmát. Na sjezdu by nás mohlo snad jen překvapit to, kdyby se ukázal Sherlock Holmes osobně.
Hnutí ANO si za rok pobytu v nejvyšších patrech politiky prošlo zajímavou proměnou. Zatímco ještě před rokem by spojení hnutí ANO a politického programu zavánělo urážkou nebo hloupým vtipem, to podle toho, do jakého táboru patříte, tak nyní toto téma vytrvale zvětšovalo svůj výbušný potenciál, který se s blížícím se sjezdem ještě umocnil.
Kluci z plakátu a „velký šéf“
Na jedné straně stojí lidé, kteří jsou na Andreje Babiše napojeni z Agrofertu. Tento tábor lze vystihnout osobou Jaroslava Faltýnka, o němž se prakticky nepochybuje, že na sjezdu získá post 1. místopředsedy. Na druhé straně pak stojí někdy posměšně nazývaní „kluci z plakátu“. Jsou to známé osobnosti, tváře, jež se k hnutí přidaly během kampaně do posledních parlamentních voleb. Zde můžeme vidět lidi, jako jsou Martin Komárek nebo Martin Stropnický. Názorově se tyto skupiny rozcházejí v tom, co znamená „hlubší ideové zakotvení“. Zatímco skupina vedená Jaroslavem Faltýnkem nebude mít zájem na tom, aby se hnutí nějak hlouběji profilovalo a vymezilo, stačí přeci „obyčejný selský rozum“. Navíc proč ztrácet čas dohadováním se, zda pravá nebo levá - my přeci musíme makat! Oproti tomu „kluci z plakátu“ by spíše stáli o profilaci ANO jako středopravicového hnutí a vypracování poněkud obsáhlejšího programového dokumentu, než jakým v minulosti kupříkladu byl volební letáček z Prahy.
Opatrné debaty a ještě opatrnější vyjádření členů hnutí na toto téma dává tušit, že ve výsledku nelze očekávat nic převratného. Pokud by totiž mělo dojít k širšímu přeformulování hnutí, tak by iniciativa musela přijít z jiných míst. Slovy Jaroslava Faltýnka: „na to se zeptejte pana Babiše“. Ve chvíli, kdy pan budoucí 1. místopředseda poskytoval interview pro týdeník Respekt, jistě nemohl tušit, jak silně se v něm promítne reálný obraz věcí uvnitř hnutí ANO. To navzdory veškerým svým proklamacím o tom, jak je demokratické a jak zde nepanuje tvrdá ruka „otce-zakladatele“, je spíše než co jiného pravým opakem. Fakt, že Andrej Babiš ovlivňuje veškeré dění uvnitř ANO, je neoddiskutovatelný. Jak jinak si lze vysvětlit odstoupení-neodstoupení Heleny Válkové z postu ministryně spravedlnosti? Jak jinak si vysvětlit stáhnutí kandidatury Martina Stropnického na post 1. místopředsedy ANO? A jak jinak si vysvětlit, že nikomu ze členů hnutí nevadí masivní střet zájmů právě v osobě 1. místopředsedy vlády?
Převodová páka a občané
A do toho máme neustále přesvědčování veřejnosti o opaku, u kterého člověka napadne: „když nejsou hnutím jednoho člověka, tak proč to neustále vyzdvihují? To přeci není žádná přednost, spíše nezbytná podmínka.“ Na politický subjekt, který se netají ambicemi sestavovat příští vládu maximálně s jedním koaličním partnerem, je to málo. Dokonce zoufale málo a my jako občané bychom měli být na pozoru, abychom bezhlavě neodevzdali své hlasy do rukou hnutí, které de facto funguje jako převodová páka, díky které může skupina lidí z Agrofertu ovládat celý stát.
Skutečnost, že hnutí je řízeno jedním mužem a že standartní demokratické principy jsou mu vzdálené, asi jako alkoholikovi odvykací léčba, vypovídá jen o smutném pohledu na českou politiku. Lidé unaveni předchozí vládou a jejími nikdy nekončícími půtkami chtěli mít od politiky pokoj, povedlo se. Nyní jde o to, aby se z dočasného klidu nestal věčný klid, takový, jaký lze nalézt na hřbitovech.
