V pondělí si Česká republika připomněla 25 let od událostí na Národní třídě. Událostí, které se staly spouštěcím momentem revoluce, která se do dějin zapsala jako Sametová. Minulé pondělí se ale neneslo jen ve znamení happeningů a uvolněné atmosféry. Lidé si 17. listopad připomněli stojíce před sebou s červenými a zelenými lístečky.
Symbolika červené karty je naprosto zřejmá. I naprostý fotbalový negramot zná její význam - „stopku“ do konce utkání, nic víc, nic míň, tečka. Proto se opravdu musím podivit nad tím, proč lidé, nesoucí kartičku, byli nezřídka kdy označováni za „komunisty“, „fašisty“ ale i za přisluhovače Ameriky. Zároveň s tím apeluji na zdravý rozum a ptám se: připadá vám snad taky každý fotbalový sudí jako „komunista“ nebo „fašista“, nebo fakt, že jimi skutečně jsou, uniká pouze a jenom mě? Opravdu nevím, kdo je zde mimo mísu.
Dalším na první pohled zřejmým faktem byl počet „fans“ obou táborů. Tedy „přisluhovačů Ameriky“ na straně jedné a příznivců pana prezidenta na straně druhé. Jistě, lze mi oponovat, že v počtu lidí to není, a že argumentace tímto směrem je naprosto mimo. Vždyť na 300 Sparťanů si vzpomeneme dodnes – a ti šli proti jiné přesile.
Ovšem argument, že demonstrovat na 17. listopadu a tím spíš, když jsou tomu přítomni prezidenti sousedních zemí, prostě a jednoduše uznat nemohu a po pravdě ani nechci. Musím zde znova apelovat na zdravý rozum a ptát se: můžete mi někdo prozradit v čem je to špatně? Je to snad to, že vyjádřím svůj názor? Nebyli to snad studenti před 25 lety na Národní, kteří vyjádřili ten svůj a poté byli brutálním způsobem rozehnáni. Tedy pardon, málem jsem zapomněl. Vždyť to byl normální zákrok, který byl na pořadu dne tak dvakrát až třikrát do týdne. Myslím, že špatně je zde něco úplně jiného, totiž fakt, že se plive do tváře těm, kteří měli větší odvahu než někteří členové Prognostického ústavu a vyšli do ulic.
A právě pro takové případy, kdy se hráči na hřišti začnou chovat nesportovně, napadat rozhodčí, plivat do tváře oponentům, tak pro takové případy je zde sudí, který vás červenou kartou vykáže do kabin. Naše ústavní hřiště nepředpokládá takový typ vystupování a ani na něj nebylo stavěno, a tak nezbývá než jen čekat, snad na rozhodčího Collinu.
