Život zdravého člověka má podle českých soudů hodnotu kolem 10 milionů korun. Z toho by bylo možné usoudit, že život ne zcela zdravého nebo třeba postiženého člověka už takovou hodnotu nemá...
Osobně si myslím, že život člověka bez ohledu na okolnosti, rasu, národnost, náboženské vyznání, místo a způsob života, má mnohem vyšší hodnotu. Z mého pohledu je cena lidského života nevyčíslitelná a není možné ji přepočítat na peníze. Jak chladné, zbytečné a nepotřebné se ve stínu úvah o hodnotě života zdají finanční prostředky!
Při mých úvahách vycházím z přesvědčení, že život je nejcennějším darem. Je to ten největší zázrak naší existence, bez něhož by samotné bytí ani nebylo možné. A člověk sám by se k životu měl chovat za všech okolností jako k tomu největšímu bohatství. Jako k pokladu nevyčíslitelné hodnoty. Jako ke křehkému diamantu v našem těle, o který je potřeba ustavičně pečovat, který je nutné chránit a opatrovat.
K životu bychom měli přistupovat s láskou, úctou a respektem. Ke každému životu, nejen k životu vlastnímu nebo těch, které milujeme. Slova o zázraku neplatí jenom na naše vlastní životy a na životy těch, které máme rádi, ale pasují beze zbytku také na životy všech dalších lidí na tomto světě. Úplně všech. Našich známých i neznámých, blízkých i vzdálených, těch, co rádi vidíme i těch, kterým nerozumíme. I těch, které jsme nikdy neviděli. Hodnoty všech životů jsou stejné, protože v každém jednotlivém případě muselo dojít k zázraku. Zrození nového života je vždy jedinečné, výjimečné a obestřené tajemstvím, neboť není nikterak v našich rukách.
Můj život má tedy stejnou hodnotu, jako život uprchlíka, ačkoliv nikam nemusím utíkat, protože jsem se narodil v zemi, kde se dá docela dobře a bezpečně žít. Má také stejnou hodnotu, jako život člověka bez domova, ačkoliv sám domov i vlastní rodinu mám. V těchto mých počtech života je naprosto lhostejné, zdali uprchlík utíká za lepším bytím, nebo před válkou, či ze strachu o svůj život, a jestli bezdomovec přišel o svůj domov a rodinu shodou nešťastných náhod a okolností nebo vlastním přičiněním, špatným rozhodováním či osobním selháváním. Můj život má prostě stejnou hodnotu jako život kohokoliv jiného, koho si jen dokážete představit.
Cokoliv, co nás ještě nepotkalo, se může za pár minut stát realitou. Nevíme, co čeká za zavřenými dveřmi, které právě otevíráme. To je realita. Ale já pevně věřím tomu, že na druhé straně stojí lidé, kteří si svého života váží stejně tak, jako života cizích lidí. Jako života mého i vašeho. Vím, že mohu být již zítra bezdomovcem, pozítří na útěku a v sobotu se mohu zranit a skončit na vozíčku. Bude mít potom můj život pořád stejnou cenu? Co myslíte? Já myslím, že ano!
