Celkem 86 let trestu za popálenou Natálku? Ano, zcela adekvátní!

Rozsudek nad žháři z Vítkova byl konečně vynesen. Samozřejmě není pravomocný, neboť se obhájci obžalované čtveřice mladíků odvolali pro nesouhlas s výší trestu. Z mého pohledu je trest v celkové souhrnné výši 86 let pro pachatele tohoto závažného činu naprosto v pořádku a odpovídá tomu, co a jakým způsobem prokazatelně udělali…

Autor: Adolf Horsinka, MF DNES, zdroj: iDNES.cz

Je zřejmé, že v našem trestním právu jsou značné mezery, a proto mají pravdu mnozí zastánci oponentního názoru v tom smyslu, že výše trestu v tomto případě neodpovídá jiným trestům odnětí svobody za vraždy dokonané a mnohdy brutální, za trestné činy spáchané na dětech, znásilnění a mnohé další. To je pravda, tresty v naší zemi často vážnosti trestných činů neodpovídají a právě proto z nich není možné usuzovat na správnou výši trestu v případě žhářů z Vítkova. Je věcí každého soudu, jak daný trestný čin posoudí a zároveň osobní odpovědností soudce, který za brutální vraždu nebo znásilnění dítěte udělí směšný trest na dolní hranici sazby.

V případě vhozených zápalných lahví byl čin posouzen jako pokus o vraždu, a to vraždu celé romské rodiny. Pachatelé i poškození měli jen štěstí, že Natálka neumřela a oheň vážněji nezranil nikoho dalšího. To tedy nijak nemůže snižovat jeho vážnost, ani na to nemůže být nahlíženo jako na polehčující okolnost. Kromě počátečních pokusů o omluvu svého počínání a projevení lítosti vůči holčičce a jejím rodičům v podobě dopisu jednoho z obžalovaných se navíc po zbytek soudního procesu pokoušeli obhájci obžalovaných i samotní pachatelé svým jednáním a svými výpověďmi pouze o co nejnižší vlastní trest.

Nevidím do srdcí těchto mladých mužů, takže nevím, jestli litují více sebe nebo doživotně zmrzačené holčičky. Vypadá to, že spíše spatřují sami sebe jako oběti nespravedlivě tvrdého odsouzení, jakoby si ani neuvědomovali vážnost a podstatu toho, co udělali. Je škoda, že v sobě nenašli více morálních sil a nepřijali trest v plné výši, neboť z mého pohledu není pochyb o tom, že tento tvrdý trest jim plným právem náleží (podobně, jako dalším pachatelům ohavností). Vždyť nejdůležitější na tom celém je fakt, že nikdo nezemřel jejich vlastní rukou, v přímé souvislosti s jejich činem.

Obhájce odsouzeného Václava Cojocaru Ladislav Myšák prohlásil, že se jedná o sociální popravu mladých mužů a advokátka Iva Müllera Markéta Polišenská řekla, že měly padnout tresty za obecné ohrožení. Já si to nemyslím. Podle mého názoru se jednalo o naplnění skutkové podstaty trestného činu pokusu o vraždu (a fakticky mohli být ti lidé skutečně zavražděni) a pokud bych s ohledem na věk odsouzených připustil, že se jedná o sociální popravu, byla by zcela namístě. Vždyť tito čtyři mladíci se pokusili o skutečnou popravu nevinných lidí včetně malého dítěte.

Naděje celého otřesného případu je v tom, že Natálka po desítkách operací přežila, pachatelé budou mít za mřížemi dlouhý čas na přemýšlení o svém činu včetně pokání, skutečné prosby o odpuštění a změny svého smýšlení a životní filosofie. Naděje je také v tom, že by se žádný takový čin už nemusel nikdy opakovat, jelikož je zjevné, jak zásadní, nadmíru vážné a celoživotní mohou být jeho následky pro všechny zúčastněné. Všichni extremně smýšlející lidé by si to tedy konečně mohli uvědomit.

http://zpravy.idnes.cz/za-popalenou-natalku-dostali-zhari-vyjimecne-tresty-20-a-22-let-ptc-/krimi.asp?c=A101019_150943_ostrava-zpravy_jab