Ženská idylka s 8 dětmi - III.těsně před finále na korbě náklaďáku

Středa se nesla v duchu atmosféry krosových závodů, spršce neochoty v soukromé sklárně a rozbité hlavy na Lipně před divokou jízdou na bobové dráze za vydatné podpory dešťových kapek.

Nasedáme do aut. Jsme připraveni k sešupu s kopce a Mirka se ne a ne zařadit. Ach jo, co tam pořád dělá. Vylézám z auta s výrazem „co se zase děje?“ Mirka zapadla předním kolem a hrabe a hrabe a hrabe. To už jsme všechny z aut a radíme. „Zatoč kola doleva, ne doprava, ne couvej, ne musíme ji rozhoupat,….“ Tak jdeme tlačit. Jsem aktivní, tak stojím u předního kola, které nehrabe – jo holka za chyby se platí. Mirka přidá plyn, kolo zabere a já vypadám jako motokrosový závodník těsně po závodě. Co jsem komu udělala.  I ptáci na stromě mlčí, s výrazem rozzuřeného býka odcházím do koupelny. Vážně oceňuji softshellové oblečení. Pár minut s houbičkou a jsem zase jak nová. Holky zatím vysypaly, teď už díru na velikost téměř celého kola kamínky. Po pár pokusech je auto venku. Ujišťujeme se, jak jsme šikovné. Konečně vyrážíme do soukromé sklárny v Milné. Děti se těší co si koupí, co si vyrobí. Nakonec mi taky. Začíná pršet.

No co vám mám vyprávět. Pan majitel vyráběl jednu barevnou skleněnou placku za druhou. Děti koukaly, pan majitel něco sem tam řekl. Když jsme mile žádaly o možnost něco si vyzkoušet, tak jak inzeruje v letáku, nastaly menší komplikace. Moje Johanka (byla hned na kraji) si mohla píšťalou vyfouknout sklo. Pak už jsme dostaly přednášku o drahém plynu, kam by přišel, kdyby všichni něco chtěli, … Starší 2 děti se slzami v očích sledovaly, co maminky udělají. No nakonec po slovech o šikovnosti, o lidumilovi, o nákupu placek, želv a skleněných bonbónů a něco na pivo si foukli ještě Samík a Kuba. Přátelé sem už asi ne, pokud pojedete okolo!! Venku to vypadá, že nebude pršet. Vyrážíme opět na Lipno. Bobová dráha nás nemine.

Prohlídka jezera a hra na dřevěném programu – alias pirátská loď končí řevem. Pod Mikulášem se protrhla síť a letí po hlavě na palubu. Boule je ukrutná a pěkně se vybarvuje. Přeme se, zda zatlačit – nezatlačit – zatlačit. Jsem jeho maminka a rozhoduji nezatlačit. Zmrzlina funguje jako vhodný lék. Ale bobová dráha čeká. Začíná pršet.

Konečně můžeme díky našemu počtu uplatnit množstevní slevu. Hurá organizovaným skupinám. Na měřícím úseku s Johankou projíždíme 25 km/hodina. Mikuláš mi při jeho jízdě rve brzdící páku z ruky, začíná vážně pršet, v korytě trochu lítáme a měřící úsek proletíme rychlostí 32 km/ hodina. Jsme zacákaní vodou a on je spokojený. Všichni jsme nakonec spokojení. Po příjezdu na chalupu začíná opět průtrž mračen. Díváme se na zprávy, nic moc.  Ale zítra má být bez deště. Věříme, že se nepletou.

Zbývají nám poslední dva dny a plno plánů.

Jak dopadl výlet na Kleť? Nakonec dobře…. (finální pokračování příště)