Vážkoš

Tak trochu z jiného soudku. I když je na rozdíl od mouchy to zvíře dravé, přece jenom člověka neobtěžuje tolik jako ony mouchy. 

I když jedenkráte okolo mě obletovala až jsem se začal domnívat, že se mnou má zlé úmysly. Pravděpodobně se jednalo o omyl, protože po té co jsem jí novinami naznačil, že usedání na moji ztepilou postavu není žádoucí, tak od svého jednání ustoupila.

Ulovit vážku, rozuměj vyfotografovat, není nijak zvlášť lehké, stojí to čas. A času je dnes málo. Přes to se najde situace, v době oběda sedím v zahradní restauraci na tvrzi Žumberk popíjím vychlazené nealko pivo, když vedle mě přistane vážka. Protože málokdy nemám foťák u sebe neváhám pomalu je beru ze stolu zapínám a pomalu se k ní přibližuji aby neulétla. Jeden cvak, druhý, třetí, strkám jí foťák až po nos a ona stále nic. Udělal jsem asi 10 fotek. Potom protáhla křídla a bez zjevného spěchu odlétla neznámo kam. Prostě rozená modelka.