Úcta k zákonům

Úctu, ani obecně si nelze vynutit. Úcta se získává. Přes to existují právní normy, u kterých se úcta získat nedá, a nedá ani z části a dá se pouze vynutit. 

Takovou právní normou je Antidiskriminační zákon. K této právní normě z dílny poslanecké sněmovny nemám žádnou úctu, neboť se jedná o zákon diskriminující většinu a sloužící pouze k tomu, aby si někdo na někom vynutil plnění něčeho nebo za to neplnění získal plnění, nejlépe peněžité a tak se zákonně obohatil na úkor většinou někoho, kdo něco umí nebo něčím je. Mám na mysli zejména diskriminaci kvůli rase nebo etniku.

Zatímco u zaměstnání je to poměrně jasné, neboť u zaměstnání, pokud se zrovna nejedná o kopání výkopů je dán určitý kvalifikační předpoklad, u nájmu bytu nebo konzumace nějaké služby může nastat problém.

Toho využil ombudsman, který nalezl dvě figurantky – Romky, které si měly jakoby pronajmout byt a správně předpokládat, že budou odmítnuty, což se také opravdu stalo. Měl tak ve svém jednání naprostou jistotu, že dosáhne svého cíle, najde obětního beránka a vytvoří exemplární případ. Postiženého zadupe, potrestá, rozcupuje a figurantky nechá, aby se napakovaly. Zadarmo by to určitě neudělaly. Viděly příležitost přijít levně k penězům a tak do toho šly.

Ani jeden z aktérů, jak ombudsman, tak Romky si neuvědomil, že tak pro ono etnikum udělají medvědí službu. Lidé si jen budou dávat větší pozor na to, co řeknou, ale podstata zůstane stejná a to, že to ombudsman nedomyslel do konce, svědčí to, že je starý a prostě na svoji práci již nemá. Vlastně teď jsem také napsal diskriminační větu a porušil tak možná i ustanovení § 2 odst. 3 Antidiskriminačního zákona neboť jsem ombudsmana posuzoval na základě věku.

Z polemiky pana Macka s paní Šabatovou jsem dovodil, že řečeno jejími slovy v přeneseném slova smyslu: Romovi nemusíte pronajmout byt, ale nesmíte mu to říci do očí, že je to proto, že je Rom.

V podstatě se jedná o pokrytecký názor, který podstatu problému vůbec neřeší.

Dokud si totiž tyto menšiny neuvědomí, že úctu si nezískají pokřikováním po ulicích, krádežemi, vyzpěvováním do pozdních nočních hodin, násilnou trestnou činností a vynucováním si sociálních dávek více než hulvátským způsobem, ale tím, že budou posílat své děti do školy, sami se vzdělávat jak školně tak společensky, devastovat byty do kterých se nastěhují, do té doby budou žít stále na okraji společnosti a cítit se méněcenní.

Pro to, aby se Romové integrovali do společnosti, slouží jiné metody, máme zde různé organizace na pomoc menšinám, máme zde výchovný a vzdělávací systém a máme zde příklady Romů, kteří tohle pochopili a dnes pracují a významných postech. Bohužel těch, kteří si to uvědomí je tak žalostně málo, že ani oni nic nezmohou.

Ombudsman takovou provokací hodnou bývalé STB nijak neoslnil. Takové praktiky patří do arzenálu tajných služeb, kdy se na někoho staví „chatrč“, aby se dosáhlo jeho prozrazení a následné získání informací. Rozhodně však ne ve státní správě a ne za peníze daňových poplatníků.

Možná mu to již tak nejde, že je starý a měl by se tedy vyměnit??