Strážkovický les

Když jsme s manželkou koupili nedaleko Českých Budějovic polorozpadlou chatu u lesa, neměli jsem opravdu čas na nic jiného, než na práce související s tím,  abychom své letní " sídlo" uvedli do stavu použitelného pro rekreaci.  Když se tak konečně stalo, začalo nás zajímat i okolí. Smíšený les nevypadal na první pohled nijak vábně a vyšlapané cestičky houbařů svědčili o tom, že zde panenskou přírodu budeme hledat opravdu těžko, stejně jako houby. S odstupem času jsem rád, že negativní byl pouze ten první dojem. 

Les, který jsme hodlali prozkoumat se nazývá Strážkovický a  rozkládá se na pár hektarech mezi obcemi Jedovary, Komařice a Strážkovice a silnicí spojující Strážkovice s Trhovými Sviny.

Les není tedy příliš velký  a tak jsme věřili, že se nám jej podaří prozkoumat poměrně velmi rychle.

Zrovna jsem si pořídil nový starý fotoaparát Zenith80 aKIEV6C. Zenith80 mipřipomínal Hasselblad, ale našetřit na něj a vybavit jej nějakými objektivy se mi nikdy nepodařilo. Chtěl jsem tedy otestovat jeho "kopii". Ku cti Zenithu 80 dlužno dodat, že podobnost exteriéru bylo asi tak jediné co spolu mají společného, i když např. kvalita jeho základního objektivu80 mmf 2,8 nebyla vůbec špatná. Kiev6Cměl tu výhodu, že na něm bylo lze použít objektivy z Pentaconu SIX TL a na rozdíl od těla P - SIX rovnoměrně přetáčel film a spolu se skvělými objektivy od Zeisse byl skvělým společníkem. Spolu s jednou náhradní kazetou, čtyřmi objektivy a stativem se tato sestava váhou přibližovala pytli brambor a výsledek fotografování nebyl, v poměru váha výkon, nijak oslňující. Ovšem v porovnání cena výkon přímo vynikající.

První výprava měla být zároveň i zkouškou mé nové fotografické techniky. Vzali jsme kompas mapu a vyrazili. Čím více jsme se nořili do lesa, tím se nám více začínal líbit. Vyrazili jsme na severozápad, kde byly na mapě vyznačeny potoky. Potok v lese mívá tu zajímavou vlastnost, že poskytuje velké množství fotografických příležitostí.

Několik let po sobě v období před naší výpravou byly v této oblasti vichřice s lijavci a na lese to bylo opravdu znát. Původně zřejmě půvabný potůček vyhloubil v lese solidní kaňon a popadané stromy nebyly zrovna krásnou ozdobou. Jedna scenérie mne i přes to zaujala a tak jsem rozložil náčiní a začal fotografovat. Slunce prosvítalo mezi stromy a ten poničený les v jednom momentě snad ani nebyl vidět. Kontrast scény byl dost velký, ale říkal jsem si, že FUJI160Cby ty kontrasty měl docela dobře zvládnout. Použil jsem Kiev a k němu 50tku z Pentaconu Six. Při sklopení vydalo zrcátko zvuk, ne nepodobný pádu plechové popelnice, což ve ztichlém lese vyplašilo všechnu zvěř na míle daleko. Dělám stejnou fotku čas nahoru čas dolů, abych měl jistotu, že to bude dobré a nebudu doma láteřit nad svojí leností a krkounstvím. Postupuji dál proti proudu potoka a nestačím se podivovat nad tím, jak se z poklidného potůčku může stát dravec. Vyzkouším ještě Zenith 80. Rána od zrcátka ještě silnější, což vyplašilo i přes den jinak spící sovu. Cítím také, že světla ubývá a že se docela ochlazuje, což by sice nebylo na podzim nic divného, ale rozdíl teplot na necelých 50 ti metrech byl poměrně velký. A protože už není skoro vidět a navíc nevím kde pořádně jsme, vytahuji mapu a kompas, abychom se zase vydali, i když už za šera zpátky. Chatu jsme našli a výsledek Vám předkládám.