Nemohu říci, že bych neměl smysl pro humor. Pokud je to humor dobrý a kulturní.
Domnívám se, že s kulturním humorem nesouvisí hanění symbolů, zejména náboženských a jejich zakladatelů. Tím samozřejmě nechci říci, že interpretace náboženství samozvanými proroky je správná a že každé náboženství to s námi myslí dobře a stejně jako cokoliv jiného na světě se i náboženství dá zneužít ve prospěch určité skupiny lidí, kteří se zahalí za nějakého boha a v jeho jméně vraždí, znásilňují a násilně porobují různé národy a etnika.
Je však daleko více těch, kterým je jejich náboženství spolu s jeho symboly zásadním odkazem a dodnes podle jeho zásad žijí.
Domnívám se rovněž, že ani Prorok Mohamed neměl na mysli to, aby se za Korán schovávalo násilí. Stejný dojem mám z Bible. Přes to se v jejich jméně válčilo, zabíralo, vyvražďovalo a znásilňovalo.
Na druhé straně to však neznamená, že si z těchto starobylých symbolů a osob máme dělat legraci i když se můžeme dohadovat o tom, zda ty osoby vůbec existovaly a zda všechno bylo skutečně tak, jak psáno jest.
Nemůžeme se potom divit, že věřící se brání a používají k tomu třeba i neadekvátní prostředky.
Můžeme si dělat legraci s našich poslanců, vlády i prezidenta, vlastně z kohokoliv, ale náboženské symboly bychom měli nechat na pokoji.
