Kytku viděti radost míti.

Léto to je žeň pro fotografii, zejména makro a makro, makro to mám rád. Ne vždy se však daří. Většinou to kazí i docela slabý vánek, který většinou zaúčinkuje v nejméně vhodný okamžik. 

Nebo moucha neposedná, což ta ještě jde. Včela někdy bývá problém a vosa? Vosa to je nepříjemnost. Nejen, že jí všechno zajímá, ale hodlá to vše prozkoumat do hloubky. Objektiv se sluneční clonou je pro ní opravdu mimořádně zajímavý objekt, který stojí za to prozkoumat.

Skvěle se fotí houby. Vítr na ně nepůsobí a rozmazané pozadí díky pohybující se trávě spíše fotce pomůže. Bohužel někdy dlouho trvá než se vůbec nějakou slušnou houbu podaří najít. To někdy lítáte po lese a nenajdete nic. A když po několika v hodinách v lese najdete houbu, tak mnohdy nemáte ani sílu se k ní sklonit natož si k ní lehnout, aby se dala dobře vyfotit. Takže třeba odejdete s prázdnou.

To však vůbec není všechno. Také to chce, pokud zrovna nefotím mobilem, nějaký vhodný objektiv. Také stativ, který se jeví jako nezbytnost. Možná nějaká odrazná deska se hodí. Jaký nastavit čas a jakou clonu a jaké ISO a co třeba nějaký blesk? A co počasí?   Zavedená praxe je, že se fotí se od rozbřesku  do 10,00 a potom od 17,00 hodin. Navíc musíte být pomalu profesionální meteorolog, abyste trefili počasí. To jsem kdysi četl rozhovor s Angličankou, která fotografuje zahrady, která vyprávěla o jednom fotografování, kdy šla na jedno místo devětkrát o sobě, než se jí podařilo najít to správné světlo. ANO! Světlo! to je to nejhorší. V poledne se samozřejmě dá fotografovat, ale potom mnohdy i své nejbližší nemůžeme poznat. No prostě je toho hodně na co i amatérský fotograf musí pamatovat. To zcela pomíjím peníze, které je k tomu třeba nějakým způsobem/nejlépe legálním/ pořídit. To je ale jiná kapitola.