Kolem náměstí Přemysla druhého Otakara

Byl krásný sluneční den, přestaly mě bolet zuby a měl jsem chuť si něco vyfotit. Vnouček chtěl skákat z věže v plaveckém bazénu a protože já jsem nemohl, doprovodila jej babička a já posloužil jako taxík. 

Na náměstí jsem dlouho nebyl a tak jsem popadl fotoaparát a vydal se na lov snímků. ěl jsem na to skoro dvě hodiny a tak jsem si to docela užil. 

No a zazvonil zvonec/ telefonu/ a focení byl konec.