Hra s hrnky

Tak to jeden takhle nemá co na práci a tak ho napadne, že by si mohl hrát s fotoaparátem a tvořit zátiší. Nápad jest podpořen příslovím, že venku je hnusně tak, že by psa nevyhnal.....

nebo tak nějak se to říká. No prostě ven by vylezl jenom šílenec nebo člověk trénující na extrémní maraton. To se tak myšlenky člověka zastaví, zpomalí a najednou přijde nápad a začne se pokoušet o umění, třebaže mu múzy nejsou až tak cizí, přes to právě tento obor jest pro jiné velikány fotografického umění. On toho však nedbá a začne tvořit s přesvědčením, že vyfotit cosi na stole nemůže být až tak velký problém. Vezme tedy do rukou hrníčky, a začne je rozestavovat  po stole a fotí a fotí. 

Po dvou hodinách zjistí, že má 300 fotek a.......

Kouká na ně jako polární motýl z jara a kouká a kouká a nic nevykouká. Potom začne vybírat až mu z tří set fotek zbude právě to na co právě koukáte. A protože na to koukáte tak jsou to vlastně KOUKEJKY. Ne to slovo on nevymyslel to jakýsi chlapec Jeníček, jehož porod fotografovala paní Soňa Lechnerová tc šéfredaktorka časopisu Československá fotografie.

Tak se tedy koukejte: