Tak to tu máme zase. O uhlí není zájem a není se co divit, cena je nízká a tak Bakala a spol. zase loudí ze státu peníze a umným způsobem k tomu používají své zaměstnance.
Práce v dole jistě není jednoduchá, právě naopak. Horníci žijí kratší dobu. Horníci si vydělají docela dost peněz. Horníci se děsí toho, že by měli dělat něco jiného. Horníci chtějí dříve do důchodu, aby si užili penze a zaslouženého odpočinku. Horníci také stávkují. Horníci se většinou nechtějí rekvalifikovat a dělat jinou práci, čímž by si zlepšili zdraví, prodloužili věk, získali vzdělání.
Místo toho aby stát investoval peníze do vzdělání horníků a jejich rekvalifikace, nacpe stát miliardy do nenasytného chřtánu Bakaly a spol. jako již jednou. Ale proč? Že se bojí, že by je horníci již nevolili? Možná právě naopak. Horníci by poznali, že je i jiný život než ze šachty do putyky. Ne všichni, ale většina. Přece stojí za to žít déle a možná i radostněji.
Připadá mi to jako za socialismu za Tondy Zápotockého: Já jsem horník, kdo je víc? No to možná bylo. Dnes firma nemá práci, zkrachuje a končí s podnikáním. Nikdo jim nepomáhá, nikdo je nedotuje. Proč tedy dotovat Bakalu a spol.?
Jako daňový poplatník zásadně nesouhlasím s tím, aby státní finance požírala soukromá firma, která vydírá stát přes horníky, kteří uvěřili tomu, že za ně Bakala a spol. bojuje. Ale vůbec ne páni horníci. Bakala bojuje jenom za sebe a svoje konto a vás používá jako nástroj k tomu, aby do jeho nenažraného chřtánu spadly také i vaše daně, které by mohly být použity třeba na vaše další vzdělávání a nalezení práce, která si na sebe vydělá.
Zcela na místě je řízené uzavření dolu a poslání Bakaly a spol. tam, kam patří všichni vyděrači.
