Ano a to doslova. Baví mě to. Rád se flákám. Tentokrát jsem zašel dost daleko a "ztratil" jsem se. Jenom díky tomu, že za ta dlouhá léta v přírodě jsem se naučil orientaci v terénu jsem se vrátil zpět do výchozího bodu.
Skutečně jsem vlezl do lesa, kde jsem nikdy nebyl. Bylo tam krásně a já se poflakoval a vstřebával ten krásný les, až jsem si najednou uvědomil, že v podstatě nevím,kde jsem. No, žádná hrůza, stalo se mi to již vícekrát. Mobil ani kompas jsem neměl. A tak pomohlo slunce. Věděl jsem, že když půjdu na západ dorazím někde poblíž výchozího místa. No a měl jsem ručičkové hodinky, kde určení světových stran, zná snad každý, trochu zběhlý, turista.
Ulovil jsem alespoň krásné snímky, potkal jelena, viděl lišku, avšak nevyfotil. Na jelena s krásným parožím jsem zíral jako na zázrak a bál se pohnout, abych jej nevyplašil. Pohnul se, ale bažant a vyplašil ho.
Našel jsem několik jezírek, krásný potok plný vody, což jsem při tomto suchu ani nečekal. krásné stromy a ty barvy! No, nádhera. Poseděl na pařezu, což nebyl nejlepší nápad, neboť ještě neusnuvší mravenci se zřejmě hodlali usídlit v mém oděvu.
Potom jsem ještě zabrousil k Bezdrevu, kde jsem nalezl vcelku zachovalé, zapomenuté prkno, ale i krásné obrázky.
