ještěže jsem matematiku nestudoval, bylo by mi to stejně k ničemu

neumím, nechci rozumět, složité, nevím:))...ahoj Pavle...já si tu s dovolením užiju svého největšího miláčka, kterýžto má toho nejlepšího epigona v Čechách (semtam) - Honzu Řeháčka. Ten miláček je úžasný kanaďan Stephen Leacock a jeho Literární poklesky jsou mým bonbonem v knihovně...

Matematika z lidské stránky, aneb A,B,C

... chudák C je zakrslý a neduživý člověk s plačtivým výrazem. Stálé kráčení, kopání a pumpování mu podlomilo zdraví a pocuchalo nervy. Neradostný život jej dohnal k tomu, že pije a kouří víc, než mu svědčí, a při kopání se mu třese ruka. Nemá sil více pracovat.... a autor početnice často trefně říká - A vykoná za hodinu tolik práce, kolik C za čtyři hodiny.........................

...............Konec C přišel záhy.

Pohřeb to byl prostý a neokázalý. Nelišil se nijak od obvyklých pohřbů, až na to, že A z ohledu na sportovce a matematiky objednal pohřební vozy dva. Obě vozidla vyrazila zároveň, přičemž B kočíroval ono, které vezlo rovnoběžnostěn, obsahující pozůstatky C. A - na kozlíku prázdného vozu - poskytl šlechetně protivníkovi B stometrový náskok, ale dorazil na hřbitov přesto jako první, protože jel čtyřikrát rychleji než B. Vypočítejte, jak daleko je na hřbitov.

Když byla rakev spuštěna jako kolmice, zaplakaly nad ní i manželské trojúhelníky z první knihy Euklidovy....(přeložil František Vrba, doslov .Michael Žantovský, ilustrace Jiří Slíva)

Z toho vidíš, Kynčile, můj ty zlatý, že já nepomůžu, protože mám radši asi přeci jen tu literaturu

snad poradí jiní fajn večer

Zdar děvčico, jako obyčejně jsem se skvěle pobavil.

To není úloha, to je zhovadilost. Po všech stránkách.

Tak pro pobavení dobrý...díky té formulaci zadání. Docela bych chtěla poznat autora toho příkladu.

Jistě Mgr. (no, tedy magor určitě) :-D

Také bych ho rád poznal. Možná to byl nějaký imigrant ze Sýrie.

No, v tom prikladu uz chybi jen otazka, jak se jmenovali clenove rodiny Povidavych a kolik jim bylo let.

To je přesně ta správná otázka

tak tomu se odborně říká "zapařený příklad"

Ano, přesně.

Češtinu mám rád a jako bývalý chemik oceňuji geniální české chemické názvosloví, které sice nevymyslel, ale prosadil u nás do všeobecného používání profesor Votoček. Matematika má také svou češtinu, kterou jsem ale chápal o něco méně. Při zkoušce z matematiky, kde jsem neuspěl, mi krom jiného nebylo jasné, že panu Kartákovi vadilo, že jsem v jakési definici odmemoroval, že cosi platí " tehdy ", místo správného "tehdy a jen tehdy". Já v tom neviděl žádný významný rozdíl, matematik ano.

Jestli myslíte Karla Kartáka, tak toho jsem znal osobně. To byl na preciznost opravdu pedant. Jinak "tehdy" znamená jednostrannou implikaci, "tehdy a jen tehdy" oboustrannou, tedy ekvivalenci.

A ty kysličníky opravdu nemají chybu.

"Příklad nakonec vypočítal vystudovaný matematik, který prohlásil, že nejen, že to je z hlediska Češtiny dost nesrozumitelné a kostrbaté, ale zadání je poněkud matoucí zejména v tom, že není jasné, z jakého počtu minut počítat střední hodnoty. Zda ze součtu 70 a 120 minut, nebo zda pouze z minut 70."

Jsem si skorem jistá, že váš známý říkal, že není jasné, z jakého počtu minut počítat polovinu, ne střední hodnoty.

Úloha je příšerná. Proti výuce pokročilé matematiky či povinné maturitě z matematiky (lehoučká) však dle mého názoru nemluví.

Potkají se dva matematici:

A: Kolik je Tvým dětem?

B: Mám tři syny, součin jejich věků je 36.

A: To mi nestačí.

B: Součet jejich věků se rovná počtu lamp v téhle ulici.

A: Hmm, to mi ještě nestačí.

B: Nejmladší se jmenuje Jakub.

A: Už vím!

Kolik je dětem?

Úloha není dobrá.. I z dvojčat je jedno mladší a druhé starší;-)

Kvůli "správné češtině v matematice" jsem se značně nepohodla s pančelkou už v devadesátých letech. Moc kreditu jsem nezískala, pančelce coby autoritě se neodporuje. I když to má blbě.