Víra = žádnými průkaznými fakty neopodstatněná hypotéza existence fyzikální zákony porušujících strašidel.

To jste se zamotal. Víra obecně je něco trochu jiného, víra ve strašidla je to, co píšete. A víra v Boha? To je potíž. Nejdřív je třeba uchopit pojem Bůh (nebo bůh). Ten s velkým B je obvykle chápán jako označení křesťanského Boha. Jenže s ním je to těžké. Ono to pojmenování Bůh je spíše definicí konceptu než jménem fyzikálními zákony nepřípustné bytosti. A ten koncept křesťanského Boha praví, že není nějakým (ať už viditelným či neviditelným) prvkem světa, vesmíru. Takže z hlediska fyziky jde o irelevantní entitu.

Otázka zní, zda je něco nad fyzikou, nad časoprostorem jí popisovaným. Posunem této otázky se můžeme ptát, zda tento vesmír se vším, co k němu patří, má nějaký smysl. Zda existuje nějaké nejzazší PROČ. Teprve tam začíná "hypotetické" pole působnosti Boha, jenž je mj. definován jako stvořitel, původce všeho, fyziku ani lidský život nevyjímaje. Boha, jenž má být tvůrčí, nekonečně dobrou osobní entitou, nikoli nějakým lesním hejkalem, jehož existence nebyla dosud potvrzena a lze se domnívat, že ani nebude :-)

Ale věda se ptá: "PROČ?" A to velmi neodbytně. 

A dokonce i nachází odpovědi.

Jenom se ptát totiž nestačí 

Uznávám, že to vyjádření je poněkud zjednodušené, ale snaha o jednoduchost byla naším záměrem. Chtěli jsme upozornit, že může být užitečné, když se věda a víra doplňují. Názorně to předvedu na příkladu přístupu k řešení psychických problémů. Věda se snaží přijít na to, jak je co nejefektivněji odstraňovat, zatímco víra se ptá, proč těmito problémy dnešní člověk tolik trpí.

Mate tam drobnou nepresnost. Veda se pta jak a proc, vira se nepta vubec.

V tom se hodně mýlíte.. I Víra se ptá, jen to mnozí nechtějí slyšet...