Český Fed Cupový tým po dlouhé době prohrál už v prvním kole a čeká jej baráž proti Kanadě. Znamená to snad konec zlaté éry?
Ne nezbytně.
Je ale potřeba se smířit s tím, že končí generace, které můžeme být za onu zlatou éru vděční. Ta generace kolem Petry, Šafi, Báry Strýcové... ze které už vlastně zbyla akorát Petra, byla výjimečná nejen výkony, ale především svým přístupem a chováním. To je něco, co se bude nahrazovat daleko hůř než tenisová kvalita.
Petra byla svým přístupem na kurtu i mimo něj přirozenou teamleaderkou už ve svých 21 letech a pokračovala v tom dál, vzpomeňme si například, jak vedle ní "vyrostla" Lucka Šafářová, což se asi nejvíc projevilo ve finále proti Srbsku v roce 2012, kde uhrála dva body. Petru v tomto směru chválí i kapitán Petr Pála, který sám zmiňoval, jak Petřin přístup motivuje ostatní.
Karolína, která by Petru měla zastupovat, do pozice teamleaderky, jakkoliv je špičkovou hráčkou, bohužel zatím nedorostla. V médiích se nijak zvlášť netají tím, že ji Fed Cup moc nebere, její prohlášení, že si na ten týden musí s sebou brát Hrdličku, aby ho měla s kým přetrpět, je dnes už legendární. Nakonec jak moc ji na týmovém úspěchu (ne)záleží bylo během utkání s Rumunskem bolestně vidět. Na kurtu si svoje odmakala, to chraň Bůh, ale co bude dál ji nezajímalo.
Neříkám, že nám to prohrálo zápas, to vůbec ne, ale ta aura skutečného týmu, nikoliv skupin jednotlivkyň, která český Fed Cup donedávna tak zdobila, ta někam zmizela.
Ale třeba se zase někdy objeví.
