Eugenie Bouchardová: hvězda budoucnosti nebo nafouknutá bublina?

O této mladé Kanaďance, kterou většina z nás zná především jako finálovou soupeřku wimbledonské vítězky Petry Kvitové, se hovoří jako o tenisové hvězdě budoucnosti. A má to dobrý důvod - hrát dvě semifinále a jedno finále na grandslamových turnajích v jedné sezoně, to se moc často nestává.

Eugenie Bouchardová v roce 2013

Přestože si za tyto výsledky Eugenie jistě zaslouží uznání, je otázka, jestli jim není přikládána možná až moc velká váha. A myslím si to z několika důvodů.

Nevyrovnaná světová špička

V současnosti by se těžko hledala hráčka, která dominuje - stačí se pro začátek podívat na tři dosavadní grandslamové vítězky: Li Na sice na začátku roku vyhrála Australian Open, její výkony od té doby ale mají spíše sestupnou tendeci, Maria Šarapovová měla pomalejší rozjezd, na antuce se chytla, což vyvrcholilo jejím druhým titulem z French Open, ale následně vyhořela na Wimbledonu, a Petra Kvitová až do vítězství ve Wimbledonu na okruhu nevyhrála tři utkání v řadě.

Ale ani ostatní stálice světové špičky včetně současné světové jedničky Sereny Williamsové na tom nejsou o mnoho lépe a střídají lepší období s těmi hluchými. Nebo je více či méně limitují zdravotní problémy jako Simonu Halepovou a především Viktorii Azarenkovou.

V takové situaci pochopitelně působí hráčka, která na těch nejprestižnějích turnajích dojde třikrát po sobě alespoň do semifinále, jako zjevení.

Na Grandslamech dobrý - ale co jinde?

Eugenie v tzv. race žebříčku, tj. žebříčku bodů za letošní sezonu, na jehož základě se na konci sezony určí postupující na závěrečný Turnaj mistryň, má dosud započítáno 3606 bodů, což ji řadí na čtvrtou pozici před Petru Kvitovou. Když se ovšem na tyto body podíváme pozorněji, zjistíme, že celých 2860 jich uhrála na třech GS a na zbývajících 11 turnajích uhrála pouhých 746 bodů, z toho celých 280 připadá na turnaj v Norimberku, který vyhrála (pro srovnání Petra uhrála celkem 3343 bodů, z toho na GS 2140 bodů a mimo GS, rovněž na 11 započítaných turnajích, 1203 bodů).

To svědčí o tom, že její výkony jsou silně nevyrovnané. Ať už je to nedostatečnou motivací na menších turnajích nebo větším štěstím na grandslamech v kombinaci s tím, že na nich může (zatím) hrát bez tlaku, v budoucnu se jí to může vymstít. Například bodově, kdy pokud body na GS neobhájí, nemá z čeho brát rezervu a hrozí jí tak propad žebříčkem, nebo nedostatkem zkušeností získaných v těžkých zápasech odehraných právě na těch malých turnajích, které by mohla přetavit v úspěch na těch velkých.

Rychlý start a zadřený motor

Není jedinou hráčkou, která v mladém věku rychle vyletěla, zejména u hráček ze zámoří to není až tak neobvyklé. V minulých dvou sezonách se v tomto duchu mluvilo hlavně o Lauře Robsonové z Británie, zejména poté, co na US Open 2012 poslala do penze Kim Clijstersovou nebo loni o Sloane Stephensové z USA. 

Stejně tak není neobvyklé, že se těmto hráčkám po raketovém nástupu lehce zadře motor. O prvně jmenované je dnes slyšet pouze v souvislosti s jejím zraněním, druhá je letos poměrně nevýrazná a doplácí právě na nedostatek bodů z jiných než GS turnajů (viz předchozí odstavec). I když ani jedna z nich nebyla tak výrazná jako Eugenie, jejich příklad může být varováním.